Nástup nového prezidenta v minulosti vždy provázel výrazný růst důvěryhodnosti hlavy státu. Ovlivňovala to kombinace nové postavy ve funkci tradičně spojované s až poloposvátnou aurou a agilního vstupu do veřejného prostoru mj. v podobě návštěv regionů. "Naopak druhé prezidentské období, a především jeho závěr, u všech Pavlových předchůdců charakterizoval velký pokles jejich kontaktu s veřejností," připomíná Kopeček, který se českými prezidenty zabývá dlouhodobě.

Petr Pavel podle něj svým intenzivním cestováním uspokojuje veřejnou poptávku a současně tím přirozeně zvyšuje svou popularitu. Aktivity vybočující z konvenčního vnímání hlavy státu, jako byla cesta Petra Pavla na motorce do Bavorska, jsou odlišného druhu než ty známé z dob jeho předchůdce. "Dají se číst jako promyšlená PR akce, která podporuje prezidentovu image. Lehce kuriózní je v této souvislosti kritika bývalého prezidenta Klause, který cestu na motorce onálepkoval jako frajeřinu," uvedl Kopeček. Stejný Klaus se totiž zapsal v prvních letech svého prezidentství do paměti mnohých jako řidič kombajnu při dožínkách, což dávalo logiku při jeho budování obrazu konzervativního prezidenta.

Z hlediska prezidentských pravomocí Pavel ve volební kampani sliboval střídmost v domácí politice, ostatně strany vládní koalice jej ve volbách podpořily. Přestože si od vlády z dobrých důvodů, spojených se snahou oslovit širší spektrum voličů, udržoval odstup, nedalo se čekat, že bude pokračovat ve stopách Miloše Zemana a chovat se jako opoziční prezident, který si až s carským apetitem užívá možností svého úřadu. "Očekávatelně tak okamžitě po inauguraci jmenoval nového ministra životního prostředí Petra Hladíka. O něco později pak nekomplikoval ani další vládní změny v čele ministerstev školství a pro evropské záležitosti. Kontrastuje to s chováním jeho předchůdce na Pražském hradě, který vládní výměny v minulosti často protahoval, mnohdy s velkou chutí kandidáty na ministry kádroval, a dokonce někdy jejich jmenování ústavně velmi sporně blokoval," uvedl Kopeček.

Nepříliš odlišně vypadá situace u legislativních aktivit. Petr Pavel prozatím nevetoval žádný zákon, a to ani z pohledu vlády prozatím nejdůležitější normu - změnu valorizace důchodů. Hlava státu sice připustila, že na námitkách parlamentní opozice vůči změně valorizace může něco být a zmínila, že by bylo dobré, aby zákon ještě posoudil Ústavní soud, ale prezidentské veto nepoužila. "Faktem je, že prezidentův postup tady trochu připomíná klasické úsloví o nažraném vlkovi a celé koze, což zjevně motivovala snaha udržet si odstup od tohoto nepopulárního kroku," uvedl Kopeček.

Očekávatelně vypadají také kroky ve sféře, ve které prezident sliboval velkou agilitu, tedy v zahraniční a bezpečnostní politice, kde stále dominuje téma války na Ukrajině. V prezidentské kampani Petrem Pavlem zmiňovaná koordinace s vládou fungovala v praxi vcelku dobře. Při svých zahraničních cestách včetně jedné mířící na Ukrajinu a v hojných komentářích neudělal nic, co by oživilo častý problém české zahraniční politiky, tedy viditelný nesoulad prezidenta s vládní linií. Do kategorie naplněných očekávání se podle Kopečka dá přiřadit i jmenování ústavních soudců. Debata o první trojici navržených byla sice intenzivní, ale výsledek v podobě jejich vcelku hladkého schválení Senátem jednoznačný.

Pro hodnocení prvních sto dní v úřadu je podstatný také pohled veřejnosti. Důvěryhodnost nové hlavy státu podle prvních průzkumů je výrazně vyšší, než byla v posledních letech prezidentství Miloše Zemana. "Řečeno řečí čísel, například Centrum pro výzkum veřejného mínění zjistilo ve výzkumu provedeném v dubnu a květnu 2023, že novému prezidentovi důvěřuje téměř tři pětiny lidí, u jeho předchůdce Miloše Zemana to na konci jeho prezidentství byly sotva dvě pětiny," doplňuje Kopeček.