Zatímco Smetanovské dny v Plzni se nedávno uskutečnily, a to v duchu motta "Dílo a proměna myšlení v české společnosti 19. století", Pardubické hudební jaro či příbramský Hudební festival Antonína Dvořáka se právě konají. A už zítra, tedy v pátek 12. května, začne Pražské jaro. Léto zase bude ve znamení Smetanovy Litomyšle či Festivalu Krumlov, v září se odehraje Dvořákova Praha. Chystá se toho ale mnohem víc. Hudba nejen, že obohacuje duši, má také významný dopad na cestovní ruch. Do míst, kde se akce konají, se sjíždí hosté z celého světa.

"Kromě hudebního zážitku návštěvníci festivalů klasické hudby také potřebují mít kde spát, chtějí se dobře najíst a poznat něco víc z dané lokality. Zatímco před pandemií covidu-19 návštěva kulturních akcí tvořila 10 % aktivit, které u nás turisté vykonávali, loni se jednalo o 7 %. Věřím, že se nám to spolu s festivaly klasické hudby podaří změnit a čísla se opět zvýší," říká ředitel České centrály cestovního ruchu - CzechTourism Jan Herget a dodává: "Je to v zájmu všech, vždyť v minulosti byl například finanční efekt Bohemia Jazz Festu téměř 110 milionů Kč, Pražského jara v roce 2018 pak téměř 35 milionů Kč. Během těchto akcí zahraniční turisté v Praze za osobu a den utratili v průměru 4 000, resp. 2 507 Kč. Jak to bude letos, napovídá obsazenost hromadných ubytovacích zařízení v době konání festivalů. Například od 10. do 20. července jsou nyní ve festivalovém Českém Krumlově ve všední dny rezervována ubytování z cca 48 %, o víkendech se jedná o 44,66 % a 55,73 %. V Českomoravském pomezí je aktuální obsazenost od 15. do 17. června, tedy když začíná Smetanova Litomyšl, dokonce 63,76 %. A s novinkami, které letos chystá Asociace hudebních festivalů, by nejen ekonomický, ale klíčový emocionální přínos, tedy autentický a unikátní zážitek, mohly být ještě větší."

Právě zájem o originální prožití místní kultury patří mezi celosvětové trendy kulturního turismu. Čím dál tím víc se totiž rozvíjí tzv. "niche" turismus, tedy cestovní ruch, při kterém se návštěvníci zaměřují na určité "výklenkové" téma. Chtějí se v něm co nejvíc vzdělat a maximálně autenticky ho "prožít". Právě to je typické pro vážnou hudbu spojenou často s bonitní klientelou ve věku 50+.
 
"Ač je Česko geograficky malou zemí, v oblasti klasické hudby patříme ke skutečným velmocím. České festivaly se mohou opřít o bohatou tradici, špičkovou úroveň a světové renomé," říká prezident Asociace hudebních festivalů a ředitel festivalu Pražské jaro Pavel Trojan a dodává: "Festivaly mohou stavět na vysoké interpretační úrovni českých orchestrů, sólistů i komorních ansámblů, celé plejády skladatelských osobností. Festivaly jsou ale také mosty, jež propojují domácí umělce s aktuálním děním na mezinárodní scéně. Přinášejí výjimečné počiny, které zpravidla není možné realizovat v abonentních orchestrálních či komorních řadách. Charakteristikou festivalu je, že se odehrává na časově koncentrované ploše, využívá zajímavých lokací, netradičních spojení a nabízí bohatý doprovodný program. Kombinace všech těchto vlastností způsobuje, že jsou významným aktivátorem domácího i přeshraničního cestovního ruchu. Ekonomický přínos je značný - festivaly klasické hudby přivádějí bonitního a vzdělaného turistu, který v destinaci stráví nadprůměrný počet dní a přinese vyšší útratu."

Asociace hudebních festivalů každý rok v Česku pořádá 13 festivalů klasické hudby, které každoročně přináší více než 300 koncertů. Jen v loňském roce se jich zúčastnilo více než 111 tisíc návštěvníků. Program festivalů klasické hudby na rok 2023 vznikal se stejnou snahou: inovativně, autenticky a originálně oslovit co nejvíc lidí.
 
"Lákat turisty do mezinárodně vyhledávaného UNESCO města se může zdát jako zbytečné až pošetilé. Dává nám to ale výjimečnou možnost pracovat s návštěvníkem a ukázat mu, že naše město si žádá víc než jen jednodenní návštěvu. V unikátní kombinaci s klasickou hudbou přivádíme publikum na další pozoruhodná místa, která nejsou tak turisticky vytížená a málokdo by je sám objevil. Takové zážitky vytvářejí intenzivní osobní vzpomínky silně spojené s místem, kam se návštěvník rád vrací a také ho doporučí svým blízkým. Kultivací turistického ruchu ve vytíženém městě chceme zmenšit zátěž na jeho obyvatele a rozvíjet přínosy, které cestovní ruch pro město má," říká ředitelka Festivalu Krumlov Gabriela Rachidi a dodává: "V neposlední řadě ukazujeme město trochu jinak i těm, kteří ho znají nejlépe, a jeho obyvatele přivádíme zpět do historického centra, které se jim v posledních letech odcizilo. To jsou naše vize pro současné propojení turismu, individuálních zážitků a kultury."

"Pořádání velkého festivalu v malém městě přináší řadu problémů, především s nedostatečnou infrastrukturou. To je ale vyváženo tím, že festivalem žije celé město. Návštěvníci se s umělci setkávají nejen na jevištích, ale i v kavárnách, při procházkách uličkami, atmosféra festivalového městečka je prostě úžasná," říká ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek a dodává: "Velký zájem o návštěvu našeho festivalu nakonec přispívá i ke zlepšování infrastruktury. Každý rok přibývají nové penziony, kavárny, bistra, sami organizujeme festivalová občerstvení v blízkosti koncertních míst, takže diváci odjíždějí spokojeni po všech stránkách."
 
Průběžně aktualizované informace o klasické hudbě, hudebních slavnostech a festivalech staré hudby, ale také o divadle, muzeích a galeriích či tradičních řemeslech, jednoduše o kultuře jako takové, jsou k dispozici na jednom z největších turistických portálu v Evropě Kudy z nudy.cz. Lidé tam mimo jiné najdou kalendář akcí, ale také dílčí rozcestníky, a to v češtině. Organizace, které akce pořádají, mohou na webu provozovaném agenturou CzechTourism informace samy a zdarma zveřejňovat, a to po splnění stanovených podmínek.

V angličtině si lze informace týkající se krás Česka přečíst na portálu Visit Czechia.com. Součástí tohoto webu CzechTourismu určeného pro zahraniční turisty je třeba sekce kultura a zábava tvořená z podsekcí jako jsou muzea a galerie, divadlo a hudba či design a ikonické české značky. Nechybí ani pozvánky na kulturní události nebo informace o světově proslulých tuzemských hudebních skladatelích.  

CzechTourism dává o akcích vědět také na sociálních sítích, a to i jednotlivých zahraničních zastoupení. S místy, kde se festivaly konají, seznamuje přímo zahraniční média. Němci a Rakušané by tak měli letos poznat například Smetanovu Litomyšl, turisté z Německa by měli zažít speciální hudební večery v rámci Pražského kulturního kaleidoskopu, hosté ze Slovenska zase Lednicko-Valtický hudební festival. Kromě toho se zahraniční zastoupení České centrály cestovního ruchu v Itálii často věnuje Pražskému jaru, spolupracuje s tour operátorem specializovaným na cestování za vážnou hudbou aj.  

"Segment kulturního turismu je podstatným fenoménem, který ovlivňuje návštěvnické portfolio festivalových akcí. Důležité je, aby programová skladba festivalu dokázala v sobě snoubit sdílení hodnot národního kulturního dědictví a jeho globálního historického kontextu s "geniem loci". Aby dokázala tato sdělení přinést publiku v nejvyšší možné interpretační kvalitě tuzemskými i zahraničními interpretačními veličinami, a tedy docílit toho, aby se forma sdílení snoubila s kvalitou samotného obsahu. Pro každého návštěvníka Česka, který si přijede cíleně za kulturním zážitkem, je jistě speciální událostí, když si například Dvořákovo dílo vyslechne v sále, ve kterém sám Antonín Dvořák dirigoval provedení "Novosvětské symfonie" při inauguračním koncertě České filharmonie v roce 1896. V zahraničí je obvyklé, že milovníci klasické hudby cestují za neopakovatelnými kulturními zážitky i stovky kilometrů. Právě proto, aby zažili něco, co, nemůže být napodobeno díky neopakovatelné symbióze místa, prováděného díla a kvality interpretace. Tento "zázračný " mix naše festivaly hojně nabízí," říká ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon a dodává: "A mimochodem, genius loci působí i na interprety samotné, kteří jsou danými reáliemi inspirováni a jsou jimi stimulováni často ke skutečně mimořádným výkonům. Publikum to dokáže vnímat a nesmírně ocenit. Jak to tuzemské, tak i zahraniční."

Nejen hudba v nečekaném provedení se objeví i v zahraniční kampani CzechTourismu zaměřené na tradice. V on-line prezentaci Česka bude mít každý kraj jedno hlavní téma, kdy například u Moravskoslezského jde o industriální dědictví. V kampani ho symbolizuje nečekané hlediště v Ostravě. Někdejší industriální prostor v Dolních Vítkovicích se představuje jako domov pro dechberoucí představení.  
 
Globální kampaň za 35 milionů Kč bude možné vidět v Německu, Polsku, na Slovensku, ve Velké Británii, USA, Nizozemsku, Francii, Itálii, Španělsku, Švédsku, Dánsku, Rakousku, Maďarsku a Izraeli.  I v ní bude poznat, že kulturní turismus je velmi široké téma s přesahem do kreativních odvětví ekonomiky a kulturního ekosystému. Jde o oblast, která se - stejně jako festivaly klasické hudby jako takové - průběžně transformuje spolu s tím, jak se mění životní styl, rozvíjí různé kreativní formy, digitalizace, inovace a poptávka po udržitelnosti. 

Přehled Festivalů klasické hudby v roce 2023 najdete zde