"Kdo úspěšně složí mistrovskou zkoušku, stane se držitelem mistrovského listu a bude mít právo používat označení Mistr. Zákazníci se tak brzy dočkají třeba Mistrů tesařů, Mistrů pekařů, Mistrů cukrářů a dalších. Mistři budou zárukou kvalitně provedené práce a solidního přístupu k zákazníkům i kvalitního reklamačního, záručního a pozáručního servisu," uvedl prezident Cechu obkladačů a viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer.

Vedle benefitů, které získá zákazník, si Hospodářská komora od mistrovských listů slibuje i to, že se stanou společenským oceněním řemeslníka za práci nejvyšší kvality. Tuzemské zákony v současnosti absolventům středních škol totiž neumožňují, aby svou odbornost a řemeslnou kvalitu získanou praxí mohli formálně deklarovat, jako je tomu běžně v zahraničí, kupříkladu v Německu, Rakousku, Francii nebo Norsku, ale také v Polsku, Maďarsku nebo Chorvatsku. Mistrovské zkoušky jsou v těchto zemích také vzájemně uznávány úřady a zaměstnavateli.

Mistrovská zkouška bude mít tři části: praktickou, teoretickou odbornou a teoretickou obecnou. Praktickou část bude tvořit realizace mistrovského díla na nejvyšší úrovni. V teoretické odborné části se budou ověřovat odborné znalosti. Obecná část bude mít za cíl ověřit, jaké má žadatel o titul provozně ekonomické znalosti, zejména schopnost řídit a vést ke zvýšení dovedností a znalostí kolektiv pracovníků včetně žáků, a také jak se orientuje v podnikatelském prostředí. Tato část bude jednotná pro všechny mistrovské kvalifikace.

"Mistrovská zkouška se bude konat před zkušební komisí, která bude složena ze zástupců Hospodářské komory, Agrární komory a profesních společenstev, případně také ze zástupců středních, vyšších odborných nebo vysokých škol nebo z dalších odborně zdatných osob," dodal Roman Pommer.

V Evropě je mistrovská kvalifikace zpravidla uzákoněna jako součást školského zákona nebo zákona o řemeslech či živnostech. Za organizaci mistrovské zkoušky, dohled nad zkouškou i přípravnými kurzy nejčastěji ručí obchodní a průmyslové komory nebo komory řemesel. Její obsah je přitom vytvářen ve spolupráci s dalšími hospodářskými a sociálními partnery, ústavy pro odborné vzdělávání a řemeslnými cechy. Přípravu české verze zákona má na starost Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Aby zákon mohl pružně reagovat na požadavky trhu práce a vývoj v podnikatelském sektoru, budou povolání, u nichž se bude ověřovat mistrovská kvalifikace, vymezena nařízením vlády.

Podle prvního návrhu nařízení vlády by mistrovskou zkoušku mohli skládat lidé působící ve 48 oborech. V působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory by první mistrovské listy mohli získat kupř. houslaři, kadeřníci, kameníci, zedníci, kamnáři, krejčí, kuchaři, karosáři nebo obuvníci. V působnosti Ministerstva zemědělství a Agrární komory by šlo o floristy, řezníky, včelaře nebo vinaře.

Hospodářská komora odhaduje v prvních 5 letech ročně průměrně 2 000 vykonaných zkoušek a 1 600 vydaných mistrovských listů. Například v Chorvatsku se o složení mistrovské zkoušky v 62 oborech každoročně hlásí průměrně 1 200 zájemců. Samotná státem uznávaná mistrovská zkouška, kterou organizuje Chorvatská komora řemesel, se skládá ve čtyřech zkouškových termínech.