Za letošní první dva měsíce se do zahraničí prodalo o 120 tisíc tun pšenice méně, než tomu bylo vloni. Problém s ukrajinským obilím tedy netkví v jeho dovezeném množství do České republiky, ale ve zhoršení odbytu českých farmářů do zahraničí. Zemědělský svaz ČR vidí řešení v otevření humanitárních koridorů a zajištění dopravy ukrajinského obilí do zemí severní Afriky a Blízkého východu. Pomoci by měla Evropská komise, míní.

Na trhu Evropské unie se objevily téměř čtyři miliony tun ukrajinského obilí, která byla původně určená k dovozu do třetích zemí. Jedná se o desetinásobné zvýšení dovozu této komodity oproti předchozím letům, které deformuje evropský trh a především doléhá na země střední Evropy. Vlivem zvýšeného dovozu, se kterým dané státy nepočítaly, teď mají tamní farmáři plné sklady pšenice. Celá situace má negativní dopad především na české zemědělce, kterým se komplikuje vývoz na tradiční exportní trhy, např. Německo, Polsko.

Ukrajinské obilí mění poměry a strukturu dovozů a vývozů

"I když je české obilí považované za velmi kvalitní a na zahraničních trzích je o něj za běžných okolností zájem, nyní není jeho odběr z kapacitních důvodu možný. Z celních statistik vyplývá, že dochází k poklesu exportu obilovina naopak roste jejich dovoz a mění se země, odkud dovážíme. Proto je ukrajinské obilí problematické, ne z hlediska objemu dovozu do České republiky, ale především kvůli zhoršení odbytu českých producentů na zahraničních trzích. Pokud se situace nezlepší, stále tedy hrozí, že z důvodu zaplněnosti skladů naše zemědělské podniky nebudou mít kam uložit svou produkci," uvádí Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Z podrobnější analýzy vyplývá, že export obilí v lednu 2023 byl nižší o 26 % naopak dovoz vzrostl o 60 % oproti lednu 2022. Například Polsko, které bylo třetím největším odběratelem české pšenice, se na přelomu roku 2023 stalo největším exportérem pšenice do ČR. Dovozy z Polska na začátku roku 2023 převýšily náš vývoz do této země třikrát. "Můžeme si jen domýšlet, zda se jedná opravdu o polskou pšenici, nebo o ukrajinskou pšenici s polskými doklady," zamýšlí se Martin Pýcha.

Podobná je situace u dovozu obilí z Německa, které je za běžných okolností největším odběratelem českých obilovin. Jen za první dva měsíce letošního roku se ho z Německa dovezlo stejné množství, jako za celý minulý rok. Roste ale i přímý dovoz pšenice z Ukrajiny. Zatímco v předchozích letech se z této země importovaly desítky až nižší stovky tun pšenice ročně, jen v letošním lednu a únoru se dovezlo již 11 tisíc tun. Dovozy z této země ale rostly již od podzimu loňského roku.

Čeští zemědělci přichází o svá tradiční odbytiště

Export obilovin vč. pšenice je pro české zemědělce podstatný. "Při meziročním srovnání registrujeme snížení vývozu obilovin z České republiky. Zatímco se v prvních dvou měsících minulého roku od nás vyvezlo více než 620 tisíc tun pšenice, v letošním roce se na zahraničních trzích podařilo prodat méně než 500 tisíc tun," říká Pýcha. Největší pokles přitom zaznamenávají čeští zemědělci u vývozu do Polska, kde se při srovnání prvních dvou měsíců roku podařilo prodat pouhou čtvrtinu "obvyklého" množství. "Jakkoliv se mohou zdát výše zmíněná čísla z hlediska celkových objemů české produkce malá, nastavený trend je velmi negativní. Bohužel kvalitní české obilí určené pro zpracování na potraviny nenachází uplatnění na zahraničních trzích ani za výrazně nižší ceny," doplňuje Pýcha.

Kompenzace nejsou řešením

Evropská komise projednávala možnosti kompenzací pro farmáře zemí, které s Ukrajinou sousedí. Podle mínění Zemědělského svazu ČR to nepřinese kýžené řešení. "Kompenzace zemědělcům nic nevyřeší, pouze by dále deformovaly trh. Ukrajinští farmáři potřebují obilí dopravit do velkých evropských přístavů a dál do Afriky a Blízkého východu, na to by měly být určeny podpory ze strany Evropské komise. Řešení tedy vidíme ve zprovoznění a zafinancování humanitárních koridorů do severoafrických přístavů, které by pomohlo Ukrajině s odbytem produkce i nasycením zemí, kam původně mířilo," apeluje Martin Pýcha.