Dohoda o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, kterou téměř rok s americkou stranou intenzivně dojednávalo Ministerstvo obrany za přispění ministerstev zahraničních věcí, spravedlnosti, financí, vnitra a dopravy a také Nejvyššího státního zastupitelství, posílí vojenskou spolupráci obou států například při společném zajišťování obrany východního křídla NATO, společném výcviku a cvičeních či logistické podpoře spojeneckých vojenských aktivit.

"Je to důležitá dohoda obzvlášť v současných neklidných časech, nestabilním mezinárodním prostředí. Je to nepochybně krok, který zvyšuje bezpečnost naší země a našich občanů," konstatoval premiér Petr Fiala. Obsahem dohody, která musí po podpisu projít procesem ratifikace Parlamentem ČR, není rozhodnutí o konkrétní americké vojenské přítomnosti v České republice ani rozhodnutí o zřízení amerických vojenských základen na českém území. Pokud by se na tom chtěly obě strany v budoucnosti dohodnout, muselo by dojít ke schválení jako je tomu doposud.

Vláda také na základě přijatého sankčního, tzv. Magnitského zákona schválila první jméno zapsané na vnitrostátní sankční seznam. Podmínkou pro zařazení na vnitrostátní sankční seznam je, že se subjekt dopustil nebo dopouští jednání, která jsou postižitelná podle některého ze sankčních režimů EU, a zároveň je takový krok v zahraničněpolitickém nebo bezpečnostním zájmu České republiky. V tomto konkrétním případě máme k dispozici důkladné zdokumentování činnosti narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Vláda shledala, že existuje dostatek důkazů, aby na sankční seznam mohl být zařazen Vladimír Michajlovič Gunďajev, který je veřejnosti známý jako patriarcha Kirill. Zařazení na seznam znamená zákaz vstupu dotčené osoby na české území a případně i zmražení majetku, pokud by nějaký v Česku vlastnil.

Kabinet projednal a schválil rovněž návrh novely zákona o zaměstnanosti. Připravené změny se týkají především oblasti agenturního zaměstnávání. Jejich cílem je posílit práva agenturních zaměstnanců například omezením doby, na kterou mohou být přiděleny k výkonu práce u jednoho zaměstnavatele, na tři roky. Navrhuje také zrušit povinnost agentur práce uzavírat pojištění proti úpadku a z něj pak případně vyplácet zaměstnance. Tato praxe se ukázala jako příliš zdlouhavá a neefektivní oproti zákonu o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, podle nějž je zaměstnanec v případě úpadku firmy uspokojen na svých právech mnohem rychleji.

Vláda pošle do Parlamentu také návrh novely zákona o státním podniku. Novelou chce změnit dosavadní pravidla navyšování kmenového jmění státních podniků. Až dosud je toto navýšení možné pouze z majetku nabytého státním podnikem jeho podnikatelskou činností, vláda chce, aby tak šlo učinit i jednostranně rozhodnutím zakladatele například novými vklady či vydáním nových akcií, jak to umožňuje běžným firmám zákon o obchodních korporacích. Změna by umožnila v případě potřeby poskytnout státnímu podniku finanční injekci, která by mu pomohla překonat krizové období či podstoupit potřebnou transformaci. Rozhodnutí zakladatele by bylo možné uskutečnit pouze v zákonem vyjmenovaných případech a na základě předchozího souhlasu vlády.

Vláda rovněž odsouhlasila poskytnutí peněžního daru pro Ukrajinu ve výši 22 milionů korun. Částka bude poskytnuta Národní letecké univerzitě v Kyjevě a bude určena na úhradu výcviku až 25 posluchačů univerzity - civilních pilotů - v České republice. Rychlé obnovení civilní letecké dopravy na Ukrajině bude hrát zásadní roli v poválečné obnově země a ukrajinští piloti kvůli ruské agresi nemohou pilotní výcvik absolvovat v rodné zemi. Schválila také poskytnutí materiálního daru Ukrajině, který věnuje Generální inspekce bezpečnostních sborů partnerskému ukrajinskému bezpečnostnímu sboru State Bureau of Investigation. Jedná se o darování jednoho vozidla kombi Volkswagen Transporter včetně součástí a příslušenství, které pomůže ukrajinské straně řešit problém s akutním nedostatkem vozidel v důsledku ruské agrese.

Kabinet také vyslovil souhlas se sjednáním Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států na straně druhé a s vyslovením souhlasu zástupcem České republiky v Radě Evropské unie s rozhodnutím Rady o podpisu a prozatímním provádění této dohody. Dohoda, která navazuje na předchozí dokument z roku 2000, má posílit politické, ekonomické a sektorové vztahy mezi Evropskou unií a 79 africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi pro příštích 20 let a má potenciál přispět k dalšímu rozvoji vztahů mezi Českou republikou a ekonomicky perspektivními zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří. S dohodou musí vyslovit souhlas Evropský parlament a musí být ratifikována ve všech členských státech Evropské unie.