Česko v současnosti patří mezi 10 nejobéznějších zemí v rámci členských států Evropské unie. "Obezita (BMI - 30) je v současnosti považována za onemocnění, které je zároveň rizikovým faktorem mnoha chorob, mimo jiné cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění, metabolického syndromu a ztukovatění jater. To bude mít rozhodně dopad na národní systém zdravotní péče," uvedla Ohno, která se v rámci SYRI zabývá otázkou, jak nedávná pandemie ovlivnila naši stravu a výběr potravin ve vztahu ke geo-sociálním charakteristikám.

Největší obavy vzbuzuje dětská obezita, která má dlouhodobé následky a provází ji fyzické i psychické problémy. "Podobně jako u obezity dospělých je u obézních dětí vyšší riziko vzniku cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, jaterních onemocnění a dalších. Obezita má také vliv na sebevědomí a emoční pohodu. Obézní děti jsou ve škole často šikanovány," uvedla Ohno.

Prognóza, jak na tom budeme s váhou se v dalších letech navíc zhoršuje. Podle nejnovějšího Světového atlasu obezity 2023 je předpokládaná prevalence obezity u dospělých do roku 2035 v Česku 35 %, což je klasifikováno jako vysoká. Odhaduje se, že obézních bude přibližně 40 % mužů, zatímco obézních bude něco málo přes 30 % žen. Obezita chlapců poroste na celou čtvrtinu jejich populace, u dívek to má být necelých 15 %. "Rozdíly v obezitě mezi pohlavími jsou v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi EU obzvláště velké. Prevalence obezity u mužů je obecně vyšší než u žen, ale v Česku je tento rozdíl mnohem větší," uvedla Ohno.

Obezita je multifaktoriální onemocnění. To znamená, že je způsobena také interakcí mezi prostředím, životním stylem a genetickými faktory. Obezita je obecně způsobena nerovnováhou mezi celkovým příjmem a výdejem kalorií. Příliš velký příjem kalorií a zároveň nedostatečný pohyb, který by umožnil kalorie časem spálit, má za následek nadváhu vedoucí k obezitě. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují naši hmotnost, je strava. "Konzumace velkého množství potravin s vysokým obsahem tuku a cukru a pití velkého množství sladkých nápojů a alkoholu přispívá k rozvoji obezity. Prevalence obezity je vyšší u osob s nižším dosaženým vzděláním a v nižších socioekonomických skupinách. Epidemie obezity je tedy komplexní problém a obezita by měla být vnímána jako nemoc," uvedla vědkyně, která zároveň nabízí srovnání se svou mateřskou zemí, kde je výskyt obezity nízký a činí zhruba 5,5 %.

Co se týče spotřeby potravin, je u nás spotřeba ryb a zeleniny mnohem vyšší než v Česku. Naopak spotřeba masa je v Česku 1,6krát vyšší než v Japonsku. V Česku je také vysoká spotřeba alkoholu, naopak v Japonsku jí lidé hodně zeleniny. Co by teda měli Češi změnit? "Omezte ve svém jídelníčku potraviny s vysokým obsahem cukru a tuku. Zařaďte do svého jídelníčku více zeleniny, luštěnin a ovoce. Doporučení WHO pro denní příjem cukru je pouze 25 g, což jsou 2 polévkové lžíce. Plechovka běžné koly (330 ml) obsahuje 35 g cukru! Je velmi snadné zkonzumovat více než 25 g cukru denně. V Japonsku nás od dětství učí, že máme denně sníst 30 různých potravin. Kolik potravin denně sníte vy? Pivo se nepočítá!," dodala Ohno.