Článek obsahuje celou řadu nepravdivých a nepřesných informací. Úhradová vyhláška skutečně nestanovuje, kdy má kdo zemřít, ani neomezuje hrazenou domácí paliativní péči na 30 dnů, jak tvrdí Tomáš Lánský ve svém textu. Pouze zde existuje úhradová regulace pro poskytovatele této péče, která říká, že průměrná délka paliativní péče u všech pacientů ošetřovaných poskytovatelem by neměla překročit třicet dní. U konkrétních pacientů pak samozřejmě může být délka paliativní péče kratší či delší a v každém případě je plně hrazena. Dle zákona č. 48/1997 Sb. §22 písm. A) lze po indikaci lékaře hradit domácí paliativní péči po dobu tří měsíců a indikaci lze zadávat i opakovaně.

Domácí paliativní péče je určena pro nemocné v samotném závěru života. Není primárně určena pro pacienty, kteří potřebují paliativní péči trvající řádově měsíce (pro ty je tu standardní domácí péče a paliativní ambulantní péče), byť i s nimi se v úhradové vyhlášce počítá. V pilotním projektu, na základě kterého byla stanovována délka domácí paliativní péče, bylo významné množství pacientů, kteří měli délku ošetřování přes 30 dní a po jejich započtení byla průměrná délka péče 15,2 dne - tedy polovina stávající třicetidenní regulace, do které se navíc drtivá většina domácích hospiců "vejde." Je také třeba říci, že v rámci dohodovacího řízení mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb v oblasti paliativní péče bylo dosaženo dohody. O vzájemném boji tak skutečně nemůže být řeč.

"Paliativní péče je nesmírně citlivé téma. Lidé v terminálním stádiu nemoci i jejich rodiny jsou velmi zranitelnou skupinou a české domácí hospice dělají obdivuhodnou a velmi záslužnou práci. Článek redaktora Lánského a především jeho titulek považuji za cynickou bulvarizaci a bezskrupulózní snahu o zvýšení čtenosti na úkor hospiců, jejich zaměstnanců i všech, o které pečují. Už žádost o mé vyjádření na toto téma byla psána sugestivně, a vzhledem k finální podobě článku ukazuje, že autor měl o finální podobě článku jasno bez ohledu na poskytnuté informace. Operovat se smrtí lidské bytosti takto laciným způsobem je něco, co nemohu nikdy akceptovat. Vyzývám vydavatelství MAFRA k omluvě a uvedení dezinterpretací obsažených v článku na pravou míru," uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Ministerstvo zdravotnictví s domácími hospici i Českou společností paliativní medicíny komunikuje a paliativní péči i jejímu rozvoji věnuje velkou pozornost. Pro zlepšení systému paliativní péče byly za finanční pomoci Evropské unie vytvořeny a úspěšně realizovány 2 velké pilotní projekty. Jeden se týkal nemocniční paliativní péče, druhý mobilní paliativní péče. Problematika je dále řešena i v rámci Národního onkologického plánu ČR 2030. Nyní se připravují projekty v rámci programu OPZ+ a IROP II. V úhradové vyhlášce je domácí paliativní péče navíc výrazně podpořena, neboť pro letošní rok byly úhrady navýšeny o více než 10 %.

Zároveň se Ministerstvo zdravotnictví ohrazuje proti obvinění, že "trpícímu pacientovi "odmítajícímu" zemřít v určené lhůtě píchnout vyšší dávku morfia a zabít ho." Takové jednání je protizákonné a má-li někdo informace o takové praxi, vyzýváme ho k oznámení Policii ČR. Taková obvinění totiž bez důkazů poškozují poskytovatele paliativní péče, což je nepřijatelné.