Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý ztvárňují v Happy Endu manžele, jimž se svět v průběhu let vtěsnal do jediného bytu. Jako dva trosečníci na penzijním ostrově jsou zde jeden pro druhého majákem. Když na ně zazvoníte, pozvou vás na návštěvu. Vztah dlouholetého páru tak můžete pozorovat se vším, co k němu po šedesáti letech společného života patří - od rána až do večera...

Mlčet, přít se, milovat

"Happy End je pro všechny, kteří spolu žijí nebo teprve touží žít s někým druhým," říká režisér Daniel Hrbek. Ke zpracování tohoto tématu ho inspiroval mnoholetý vztah jeho rodičů. "Jejich soužití jsem vždy obdivoval. Ta každodennost, v níž spolu umějí být - mlčet, souhlasit, přít se, pečovat o sebe a navzájem se milovat," uvádí Hrbek.
Ten spolu s dramaturgem Davidem Košťákem napsal nejprve "pomocný scénář". "Vyprávěl o jednom všedním dni starých manželů, který je možná dnem posledním," líčí Daniel Hrbek. Výslednou podobu inscenace pak režisér dotvořil s oběma herci pomocí improvizace. Do příběhu tak zapracoval i nápady, které se zrodily během zkoušení. "Bohdana Pavlíková a Luboš Veselý jsou na jevišti vždy výtečnými partnery, navíc spolu i v civilu sdílejí jednu domácnost. Jejich společná životní zkušenost i smysl pro humor tak dodává Happy Endu jeho originální a pravdivý punc," je přesvědčen Daniel Hrbek.

Partnerství na scéně a v životě

"Do každé inscenace se z člověka něco otiskne. V případě Happy Endu jsme věděli, že se s tím vyloženě počítá," říká Luboš Veselý. "Když člověk zkouší už napsaný text, tak do toho samozřejmě promítá svoje zkušenosti, zaujímá ke své postavě určitý postoj. Tady byl ale scénář jen vodítkem a já se obával, že výsledek bude možná intimní až moc. Při zkoušení se ale ukázalo, že ne - že se nejedná o dokument, ale modelovou situaci. Jednou z důležitých režijních připomínek bylo, abychom vytvořili tvar, ve kterém se jako dvojice budeme cítit dobře," uvádí Veselý. V Happy Endu se tak objevuje například motiv seskoku padákem. Což je koníček, jemuž se herec opravdu věnuje.

Jiný pohled na propojení se svou postavou nabízí Bohdana Pavlíková: "Já se nikdy nesnažím s postavou ztotožňovat - já si od ní dělám odstup. Takže jsem si představovala paní, kterou mám ztvárnit, a byla jsem přesvědčená, že musí být jiná než já, i když má mou tvář. V mém případě to bylo asi o něco těžší v tom, že hraji mnohem vzdálenější věk, než ve kterém teď jsem. Jde mi tedy spíš o tvarování představy než o ztotožnění."

Oba se však jednoznačně shodují, že partnerství v osobním životě jim pomáhá i v partnerství na jevišti: "Ano. Nám to pomáhá," potvrzuje Luboš Veselý a Bohdana Pavlíková přitakává: "Stoprocentně."

Oba herci jsou zajedno i v tom, že Happy End je určen divákům bez ohledu na věk: "My to hrajeme o dvou lidech. Takže je to i pro mladé lidi. Je to náhled toho, co je čeká," míní Pavlíková. "I když hrajeme osmdesátníky, myslím si, že témata, jichž se tu dotýkáme, jsou všeobecně platná i pro třicátníka," souhlasí Veselý.

Lákavá návštěva sehraného páru

Jak uvádí dramaturg David Košťák, zvolený žánr - poetická komedie - umožňuje nahlédnout na zralý vztah dvou lidí s nadhledem a bez sentimentu. "Happy End je určen pro každého, kdo se umí zasmát sám sobě," říká dramaturg. "Diváky tu zveme na návštěvu - a to doslova. Odpovídá tomu i scénografie mladého výtvarníka Martina Šimka. Ta začíná už příchodem do foyer studiové scény a pokračuje až do nitra bytu obou manželů. Následně na ně divák jako každá skutečná návštěva nejprve zazvoní," láká na Happy End David Košťák. Důvěrnému setkání odpovídá i to, že po dlouhé době se ve Studiu opět hraje na šířku, jen se dvěma řadami sedadel.

Mohlo by se zdát, že v domácnosti dvou starých lidí se toho už mnoho neděje. Právě blízký pohled na jejich letité soužití však tvůrci považují za velmi lákavý. "Ve skutečnosti tu lze zahlédnout téměř vše, co dlouholetý vztah obnáší: opakující se rituály, malicherné spory, láskyplné doteky i nenápadné přípravy na úplně poslední cestu do věčnosti," doplňuje David Košťák. A prozrazuje, že staří manželé se v Happy Endu občas povznesou nad každodenní rutinu. Ta jinak sestává ze společného jídla, rozdělování léků a rodinných telefonátů. "Vzpomínky na minulost se vzájemně proplétají, do reality vplouvá sen a nedovřenou lednicí do bytu nakukuje sněhulák," uzavírá dramaturg.

Premiéra inscenace Happy End je 25. března ve Studiu Švandova divadla, nejbližší volné reprízy jsou naplánovány na 13. a 17. května 2023.