Pandemie pro zemědělce neznamenala jen výzvy, ale i nové příležitosti. "Situace je donutila využívat nové kanály k prodeji i propagaci, zakládali e-shopy, využívali sociálních sítí a dalších internetových platforem. Nabízeli možnost dovážky zboží k zákazníkům nebo prodej ze dvora, tedy možnost zakoupit si produkty přímo na farmě," nastínila Veronika Svatošová z Ústavu regionální a podnikové ekonomiky FRRMS MENDELU. Farmáři mají v plánu tyto nové prodejní a propagační možnosti využívat i do budoucna. V několika případech respondenti uvedli, že díky pandemii měli více času, takže se mohli zaměřit na vyvinutí nových produktů, a obohatili tak svou stávající nabídku.

Přestože obecně příjmy z prodeje spíš klesaly, zájem o některá odvětví vzrostl. "Zajímavý fenomén jsme objevili u českých vinařů. Většina respondentů z této oblasti potvrdila, že soukromníci u nich nakupovali víc vína. Tímto zvýšeným příjmem mohli částečně kompenzovat snížení příjmů z pohostinství a dodávek vína do restaurací," vysvětlila Svatošová. Obdobný trend podle ní vnímali i výrobci piva.

Zároveň se změnila struktura zákazníků a objevili se noví. Lidé trávili čas na chatách a chalupách, takže objednávali farmářské produkty, jako sýry, máslo nebo jogurty ve větším množství. "Zákazníci se začali více zajímat o to, jaké produkty kupují, zaměřili se více na čerstvé, bio a kvalitní potraviny. Toho farmáři využili nabídkou prodeje ze dvora, a zaznamenali zvýšení poptávky po těchto produktech i upevnění vazeb mezi farmářem a zákazníkem," popsala situaci vědkyně.

Farmáři vnímali výrazné rozdíly mezi první a druhou vlnou covidu. Zatímco v první vlně se poptávka výrazně snížila, ve druhé vlně byla vyšší. Vysvětlují si to větším povědomím o zdravotních benefitech farmářských produktů. "Zákazníci se více zaměřili na konzumaci bio potravin bohatých na vitamíny, které mohly podpořit jejich imunitní systém, tedy džusy, bylinné čaje nebo třeba aroniový sirup," popsala Svatošová. Roli hrály i sociální kontakty, který lidé díky nákupu měli.

V rámci výzkumu vědci mluvili se zástupci celkem osmdesáti šesti rodinných zemědělských podniků, které hospodaří napříč čtyřmi zeměmi Visegradské čtyřky - v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. "Všichni respondenti hospodaří v tzv. multifunkčním zemědělství, tedy kromě vlastní zemědělské produkce provozují třeba restauraci, nabízí ubytování, agroturistiku nebo poradenské služby pro farmáře," vysvětlila Svatošová. Výzkum probíhal ve formě hloubkových rozhovorů, které zahrnovaly témata týkající se personálních zdrojů, vztahů s dodavateli, změn ve výrobě i distribučních kanálů a strategií.

Ekonomické dopady hodnotili vědci u drobných zemědělců v porovnání s jinými oblastmi spíše jako mírné. Většina farem zvládla covidovou krizi samostatně, jen část z nich využila finanční podpory. Negativní dopad měl covid spíš na doplňkové služby, jako je pohostinství nebo ubytování. V této oblasti se počty zákazníků dramaticky snížily, po odeznění pandemie se ale čísla opět vrátila k normálu.