InfoDnes.cz » Zpravodajství » Domácí

Veřejný ochránce práv kritizuje přístup zdravotníků k dětem na psychiatriích

07.12.2022
Návštěvy veřejného ochránce práv v dětských psychiatrických nemocnicích ukázaly, že lékaři a další zdravotníci nejsou zvyklí s dětmi o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby mluvit. Pokud nejsou nezletilí pacienti přiměřeně zapojeni do rozhodování, stávají se pouhým objektem péče, a to může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby. Aktivně a soustavně zapojují nezletilé pacienty do rozhodování jen málokde. Podrobnosti přináší souhrnná zpráva z návštěv pěti psychiatrických nemocnic.
Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com
Už vloni vzniklo na základě zjištění ze série návštěv psychiatrických nemocnic Doporučení obsahující základní pravidla pro zapojení dětí do rozhodování v souvislosti s jejich hospitalizací na psychiatrii. Systematické návštěvy totiž ukázaly, že přístup k nezletilým pacientům se v jednotlivých nemocnicích značně liší.

Klíčovým principem doporučení, které následně vydalo ve svém věstníku i Ministerstvo zdravotnictví, je informování dětských pacientů přiměřeně věku a jejich rozumové a volní vyspělosti. Od vyspělosti dítěte by se pak měl odvíjet další postup při jeho zapojování do rozhodování o záležitostech spojených s hospitalizací.

Cílem větší participace dětských pacientů není striktní určení pravidel, kdo rozhoduje a ignorování ostatních zúčastněných, upozornil ombudsman. Vyvažovat všechna práva a zájmy je podle něj ale velmi náročné.

Důležité je pracovat s tím, že každé dítě nabývá schopnost rozhodovat se postupně: "Není to tak, že do osmnácti let dítě není schopné rozhodovat o ničem a úderem osmnáctých narozenin je najednou ke všemu způsobilé. Proto nemůžeme automaticky všechny pacienty mladší osmnácti let z rozhodování vylučovat. Zdravotníci by měli každé dítě a v podstatě i každou konkrétní situaci posuzovat individuálně," vysvětlil ombudsman Stanislav Křeček s tím, že v první řadě jde právě o přizvání dětských pacientů jako partnerů do komunikace o dění, které se jich velmi osobně dotýká. Takový přístup může snížit u dětí stres spojený s hospitalizací a napomáhat zdárnému průběhu léčby.

Může jít přitom o zdánlivé drobnosti, které ale v praxi posunují dětské pacienty z pozice objektu péče mezi aktivní účastníky dění. V jedné z navštívených psychiatrických nemocnic například měli na formuláři pro udělení souhlasu s hospitalizací vyhrazené místo pro podpis dítěte. Formulář pak podle okolností podepisovali rodič i dítě, pouze rodič nebo pouze dítě. Nemocnice také vytvořila pro děti jednoduchý a srozumitelný letáček o možnosti si stěžovat.

Souhrnná zpráva z návštěv psychiatrických nemocnic se věnuje i zacházení s pacienty v průběhu hospitalizace. Prostředí i režim v nemocnici má podporovat léčbu a cíl hospitalizace, tak aby děti pobývaly v nemocnici co nejkratší dobu. Průměrná doba hospitalizace se pohybuje v řádu několika týdnů, v některých nemocnicích přitom stále panuje neosobní prostředí s mnohalůžkovými pokoji nebo dokonce mřížemi na oknech.

Velkým tématem je absence takzvané výchovně léčebné péče, kterou sice předpokládá zákon o ústavní a ochranné výchově, v praxi ale chybí jasně daná pravidla i podmínky pro její poskytování. "V nemocnicích se setkáváme s dětmi, o nichž jsou zdravotníci přesvědčeni, že mají převážně výchovný problém. Výchovné ústavy, kde tyto děti pobývají, je však k hospitalizaci posílají, protože děti potřebují psychiatrickou péči," shrnul své zkušenosti z návštěv právník Kanceláře ombudsmana Matěj Stříteský, který se sedm let věnuje právě oblasti psychiatrických nemocnic.

Problémy podle něj násobí i skutečnost, že zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy fakticky nemohou zaměstnávat zdravotníky. Vyhláška totiž předpokládá, že zdravotní péči budou tyto děti dostávat mimo ústav ve zdravotnickém zařízení. V nemocnicích ale na druhou stranu zase není typické zaměstnávat etopedy, tedy specialisty zabývající se poruchami chování. Nemocnicím i výchovným ústavům tak ve výsledku chybí část odborníků, které děti s provázanými výchovnými i duševními problémy a nutně potřebují. "Děti, které by takovou kombinovanou péči potřebovaly, se tak stávají pomyslným horkým bramborem," dodává Stříteský.

Souhrnnou zprávu zaslal ombudsman psychiatrickým nemocnicím i Ministerstvu zdravotnictví jako zřizovateli pěti navštívených zařízení. Jak se nemocnicím daří naplňovat jeho doporučení, bude veřejný ochránce práv sledovat při dalších návštěvách. Zároveň chce nadále jednat s Ministerstvem zdravotnictví.

Zdroj: Veřejný ochránce práv

Další články z rubriky Domácí

Jarní dovolená Čechů? Převažují domácí destinace a aktivní odpočinek, vyplývá z průzkumu CzechTourismu

Celkem 56 % Čechů letos plánuje strávit jarní dovolenou v tuzemsku. Nejčastěji v Jihočeském a Středočeském kraji. V místě pobytu pak zůstanou průměrně šest dní. Jako hlavní náplň volna si představují odpočinek s lehčími sportovními aktivitami a dále ...

CzechInvest začíná spolupracovat s padesátkou nových startupů v projektu Technologická inkubace

V rámci druhé výzvy projektu Technologická inkubace agentura CzechInvest podpoří 53 startupů částkou přes 135,5 milionu korun. Převládá oblast umělé i ...

Greenpeace: Evropské banky vložily 256 miliard eur do firem, které ničí přírodu a klima

Podle nové analýzy půjčily evropské banky od uzavření Pařížské dohody o klimatu v roce 2015 přibližně 256 miliard eur (přes 6,4 biliónu korun) společn ...

Suroviny a recyklovatelné materiály zbytečně končí na skládkách a ve spalovnách

Arnika varuje před zvyšujícím se tempem, v jakém v poslední době přibývají v České republice plány na stavbu spaloven (či takzvaných "zařízení na ener ...

MŠMT: Novela zákona o vysokých školách zlepšuje podmínky pro studium doktorandů

Vláda schválila novelu zákona o vysokých školách, kterou předložil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek spolu s ministryní pro vědu, vý ...

Doporučujeme



Čtvrtek 28.3.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »