Na ubytovnách, v nevyhovujícím či nejistém bydlení a mimo standardní bydlení žije více než 270 tisíc lidí. Vyplývá to z výsledků Sčítání osob z vybraných kategorií klasifikace ETHOS 2022, které proběhlo v první polovině roku 2022. Pro MPSV je zajistili výzkumníci společnosti SocioFactor. Týkalo se osob žijících v ubytovnách a jiných ubytovacích zařízeních (např. penziony, hotely, hostely a motely), v nevyhovujícím bydlení (např. nebytové prostory a chaty, maringotky, karavany, hausbóty a chatky v zahrádkářských koloniích) a v azylových domech. Dále lidí bez střechy a osob v nejistém a v nevhodném bydlení bez sociálního zařízení, kuchyně, zdroje vody nebo možnosti si zatopit.

"Bezmála šest a půl tisíce dětí mladších patnácti let bydlí podle výše uvedených výsledků sčítání v naprosto nevyhovujících podmínkách. Nejenže nemají dostatečné zázemí například v podobě zajištění hygienických potřeb, ale často se jich týká také otázka nedostatku soukromí, které nutně potřebují pro systematickou a kvalitní přípravu do školy. Celkově se počet dětí, které žijí na ubytovnách sice snižuje, přesto je zapotřebí, aby se nám i rodiny v nevyhovujícím bydlení dařilo včas podchytit. Dostupné bydlení je řešení, které jim může nabídnout podmínky odpovídající jejich potřebám," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Celkový počet osob v bytové nouzi se skládá ze sčítání osob z vybraných kategorií a expertních odhadů: "Přesná čísla jsme na jaře získávali v ubytovacích zařízeních, v nevhodném bydlení, v azylových domech, v přelidněných domácnostech, na ulici a noclehárnách. Vedle toho jsme na základě různých statistik a expertních odhadů mapovali počty osob v obtížněji zjistitelných kategoriích nejistého bydlení," upřesňuje Daniel Topinka ze společnosti SocioFactor.

Ubytovny, které mají sloužit ke krátkodobému ubytování například sezónních dělníků, se podle výsledků sčítání stávají řešením dlouhodobé nepříznivé bytové situace pro dvanáct tisíc lidí. Ve srovnání s předchozími lety žije v ubytovnách méně rodin s dětmi. Zůstává zde ale stále téměř čtrnáct set dětí mladších patnácti let. Dalších šest tisíc jich žije v nevhodném bydlení.

Na soukromých ubytovnách čtvrtina lidí přežívá pět let a déle. Více než tři čtvrtiny z nich jsou lidé starší 50 let. 36 % z nich je starší 65 let a každý druhý zde žije 5 a více let. Na ubytovnách přibývá seniorů. V těch soukromých žije více než 1 600 z nich a dalších 200 na obecních. "Počty lidí v bytové nouzi jsou opravdu vysoké a vnímáme, že obzvlášť pro seniory může být ztráta střechy nad hlavou jen těžko řešitelnou situací. Současné nastavení bytové politiky situaci řešit neumí, i proto s Ministerstvem pro místní rozvoj spolupracujeme na tvorbě zákona o podpoře v bydlení, který by měl zvýšit dostupnost bydlení i pro nízkopříjmové domácnosti seniorů," říká ministr Jurečka.

Součástí sčítání osob v bytové nouzi bylo i dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo tisíc osob žijících primárně na obecních nebo soukromých ubytovnách či v nevhodném bydlení. "Z šetření vyplynulo, že téměř desetina dotazovaných nedosahuje příjmů ani na úrovni životního minima. U domácností v nevhodném bydlení je to již šestina dotazovaných. Příspěvek na živobytí přitom pobírá více než šedesát procent z nich," dodává Topinka.

Detailní výzkumná zpráva o sčítání osob v bytové nouzi i zkrácené závěry jsou dostupné na stránkách projektu Podpora sociálního bydlení, který díky finanční podpoře EU výzkum realizoval. Grafické zpracování hlavních zjištění je dostupné zde. MPSV plánuje v roce 2024 výzkum zopakovat, aby bylo možné sledovat trendy v čase, za využití stejné metodologie.