"Překvapivé jsou zejména dvě skutečnosti. Za prvé, vysoká chybovost na petičních listinách dodaných Tomášem Březinou a Karlem Janečkem, což by mohlo souviset se způsobem sběru podpisů, které nebyly podle některých informací sbírány dobrovolníky, ale agenturami. Za druhé, značná vstřícnost ministerstva vnitra ke kandidátům podpořeným poslanci a senátory, neboť ministerstvo vcelku mechanicky ověřuje jejich počet, a to, zda se jednalo o členy Parlamentu v době podání žádosti o registraci, aniž by zřejmě zkoumalo cokoliv dalšího (duplicity podpisů, překryv volebních období apod.)," uvedl ústavní právník Kysela s tím, že zarážející je to především u Denisy Rohanové, která byla podpořena dvacítkou poslanců z volebního období, které skončilo před více než rokem.

"Jednalo se navíc o poslance politických stran, které už v Poslanecké sněmovně nejsou zastoupeny, což se míjí s účelem ústavní úpravy: kandidát má osvědčit podporu nějaké relevantní politické síly, ať už občanů, nebo členů Parlamentu. Samozřejmě však členů aktuálních, přinejmenším v době vyhlášení voleb. O to se tu však nejedná," uvedl expert SYRI.

Nyní mají odmítnutí kandidáti a jejich navrhovatelé možnost obrátit se do dvou pracovních dnů na Nejvyšší správní soud. To samé platí pro navrhovatele kandidátů registrovaných, kteří se mohou domáhat zrušení registrace těch, kteří podle jejich názoru být registrováni neměli. Soud rozhodne do 15 dnů od doručení návrhu, tzn. zhruba do 14. prosince t. r. Pak ještě připadá v úvahu řízení před Ústavním soudem, ale to by se týkalo pouze těch, jimž je přístup do volebního klání odpírán, nikoliv těch, kteří se domáhají vyloučení protikandidáta.

V pořadí třetí prezidentská volba začíná prvním kolem 13. a 14. ledna. Druhé kolo se uskuteční o dva týdny později. V obou předchozích volbách zvítězil současný prezident Miloš Zeman. Do letošní volby se přihlásil rekordní počet 22 kandidátů. Jedna přihláška ale přišla po termínu.