"Více než 17 % všech domů v Česku se nacházelo ve Středočeském kraji, který má v mezikrajském srovnání s velkým odstupem nejpočetnější domovní fond téměř čtyři sta tisíc domů. Středočeský kraj také zaznamenal zdaleka nejvyšší přírůstek domovního fondu od roku 1991, a to 38,1 %. Za posledních 10 let byl téměř každý čtvrtý obydlený dům postaven nebo zrekonstruován právě ve Středočeském kraji," uvádí Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ a věcný gestor Sčítání 2021.

Téměř dva miliony domů v Česku bylo v době sčítání obydlených, neobydlený byl přibližně každý sedmý dům. Více než dva miliony domů, tedy naprostou většinu domovního fondu, představují rodinné domy. Bytových domů je asi desetkrát méně, i když většina z celkového počtu bytů se nachází právě v nich, protože rodinné domy mají většinou pouze jeden byt. Domy s jedním bytem tvoří dvě třetiny všech obydlených domů s byty.

"Absolutní počet rodinných domů byl nejvyšší opět ve Středočeském kraji, stejně tak i jejich podíl mezi všemi domy, konkrétně 93,5 %. Nejnižší zastoupení rodinných domů je naopak v hlavním městě Praze, kde třetinu domovního fondu tvoří bytové domy," doplňuje Robert Šanda.

Nejrozšířenějším vlastníkem domů byly fyzické osoby, které vlastnily 88,3 % všech obydlených domů v Česku, ve Středočeském a Zlínském kraji to bylo vlivem výrazné převahy rodinných domů dokonce 92,3 % obydleného domovního fondu. Celkově druhá nejčastější forma vlastnictví - spoluvlastnictví vlastníků bytů, typická pro bytové domy, je výrazně nadprůměrně zastoupena především v Praze, kde byla zaznamenána u více než pětiny obydlených domů.

Připojení domu na vodovod je podobně jako u bytů již téměř stoprocentní. Na vodovod z veřejné sítě bylo připojeno 82,0 %, na soukromý zdroj vody (např. studnu) více než desetina obydlených domů. Napojení na vodovod z veřejné sítě a současně na soukromý zdroj vody mělo 6,8 % obydlených domů.

Přípojku na kanalizační síť mělo podle Sčítání 2021 již 64,0 % všech obydlených domů se zjištěným způsobem odvádění odpadních vod, žumpu či jímku využívala necelá třetina obydlených domů.

Podíl obydlených domů se zavedeným plynem dosahoval v celostátním průměru téměř dvou třetin z obydlených domů, ovšem s výraznými rozdíly mezi jednotlivými regiony způsobenými různou mírou plynofikace v jejich obcích.

Více než dvě třetiny obydlených domů měly ústřední domovní vytápění. Přibližně každý dvacátý obydlený dům byl vytápěn ústředním dálkovým topením z kotelny či teplárny mimo dům, nejčastěji se jednalo o bytové domy.

Zveřejněné výsledky ve formě tabulek a kartogramů jsou do úrovně krajů uvedeny na webu scitani.cz. Údaje za všechny územní jednotky až do úrovně obcí a městských částí, resp. obvodů jsou dostupné ve Veřejné databázi ČSÚ. Kompletní data ke stažení v otevřeném formátu CSV jsou k dispozici na stránce Výsledky sčítání 2021 - otevřená data.

Kromě základních údajů o počtu obydlených i neobydlených domů a druhu domu jsou publikovány údaje o obydlených domech podle počtu bytů v domě, druhu vlastníka domu, období výstavby nebo rekonstrukce a technických charakteristik domu jako je připojení na vodovod, plyn, kanalizaci, vybavení výtahem, materiál nosných zdí či způsob vytápění.

Oproti prvním údajům za domy, které ČSÚ zveřejnil v první polovině roku 2022, jsou nově publikované údaje o celkovém počtu domů o něco nižší. Do celkového počtu domů, tzv. domovního fondu, jsou ve výsledcích sčítání zahrnovány všechny domy určené k bydlení, tj. budovy, v nichž je alespoň jeden byt nebo jiné prostory určené k bydlení nebo dlouhodobějšímu ubytování, jako jsou různá ubytovací zařízení. Teprve při dalším zpracování údajů za domy, získaných převážně z administrativních zdrojů, a jejich propojení s údaji o domech, bytech a bydlení osob, které byly zjišťovány v terénu a prostřednictvím sčítacích formulářů, bylo možné zpřesnit informace o účelu využití jednotlivých budov a také získat odvozené údaje o jejich obydlenosti. Více než 30 tisíc budov bylo při této aktualizaci z domovního fondu vyřazeno.