"Chci ubezpečit zemědělce, že nebudeme zemědělcům nařizovat, co mají na svých polích pěstovat. Cílem je ochránit půdu před vodní erozí, která v Česku ohrožuje přes polovinu zemědělské půdy. V tuto chvíli pracujeme na tom, abychom zemědělcům co nejvíce usnadnili postupy na erozně ohrožených pozemcích," řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Ministerstvo zemědělství informuje zemědělce o významných změnách v dotačních pravidlech v předstihu. V minulém týdnu zveřejnilo předpokládanou vrstvu erozního ohrožení zemědělské půdy v registru Evidence půdy dle uživatelských vztahů (LPIS). Výpočet této vrstvy byl proveden s aktuálním nastavením DZES 5 a s novým nastavením přípustného erozního smyvu platného od 1. ledna 2024.

I když je díl půdního bloku zařazen v kategorii "Silně erozně ohrožený" (SEO), neznamená to, že na celé jeho výměře bude zakázáno pěstování erozně nebezpečných plodin, např. kukuřice.

"Zemědělská půda je nenahraditelný přírodní zdroj i výrobní prostředek. Musíme hledat cestu, jak zvýšit ochranu půdy před erozí a zároveň zachovat produkční schopnosti českého zemědělství," uvedl ministr Nekula.

Na základě Protierozní vyhlášky, vydané Ministerstvem životního prostředí a Strategického plánu SZP bylo do výpočtu erozní vrstvy použito nastavení maximálního přípustného erozního smyvu v hodnotách 9 tun na hektar pro střední a hluboké půdy a 2 tuny na hektar pro mělké půdy za rok.

Ministerstvo zemědělství si uvědomuje dopady této změny na živočišnou a rostlinnou výrobu v České republice a z toho důvodu ustavilo pracovní skupinu "Eroze v DZES 2024", jejímž prioritním cílem je navrhnout management pěstování plodin na erozně ohrožených plochách v DZES 5 od roku 2024 s ohledem na dodržení závazku souladu DZES 5 s protierozní vyhláškou.

Publikovaná vrstva erozního ohrožení je tedy předběžná. Vhodným nastavením DZES 5 a následným schválením této změny Evropskou komisí lze požadavky DZES 5 ještě přizpůsobit tak, aby tato změna nezpůsobila významné omezení rostlinné i živočišné výroby.