Snímek režiséra Jakuba Wehrenberga Postoloprty 1945 - česká odplata je filmovou rekonstrukcí výslechů a jednání parlamentní komise, která v roce 1947 vyšetřovala masakr v Postoloprtech na Žatecku. Tam došlo na přelomu května a června roku 1945 k usmrcení několika tisíc obyvatel německé národnosti, které lze dle vyšetřovatele Pavla Karase kvalifikovat jako genocidu. Přesto za ni nikdy nebyl nikdo potrestán.

V samotných Postoloprtech připomíná hrůzný čin pamětní deska, na níž byla oproti původnímu návrhu vypuštěna zmínka o německé národnosti obětí a slovo "masakr" bylo nahrazeno neutrálním pojmem "událost". Na základě záznamu z vyšetřovací komise je zřejmé, že o genocidě byly informovány vojenské i politické špičky tehdejšího Československa. Většinová nálada ve společnosti však nahrávala tomu, aby se celý případ zahalil rouškou mlčení.

Dokument Evy Tomanové Syn nepřítele státu připomíná jeden z neblaze proslulých politických procesů padesátých let minulého století. Před Nejvyšším soudem v Praze tehdy stanulo čtrnáct obžalovaných komunistických funkcionářů, mezi nimi i Otto Šling. Soud odsoudil jedenáct z nich k trestu smrti, k propadnutí majetku a ke ztrátě čestných práv občanských. Všichni obžalovaní se vzdali práva na odvolání a poté, co prezident Klement Gottwald zamítl jejich žádosti o milost, byli 3. prosince 1952 popraveni.

Protagonista snímku Karel Šling je posledním přímým potomkem všech jedenácti popravených. Jeho rodina byla pranýřovaná v uplynulých osmdesáti letech hned dvakrát. Poprvé se stali jeho příbuzní nepřáteli státu jako poloviční Židé za nacistického Německa, přičemž kromě otce, kterému se povedlo dostat do Anglie, nikdo nepřežil. Podruhé to bylo v procesu s Rudolfem Slánským, jenž skončil popravou jeho otce i ostatních odsouzených. Tuhle dobu už si Karel Šling pamatuje. Dosud se vyrovnává s traumaty, na která neměl a ani nemohl mít žádný vliv.