Virus chřipky se v České republice vyskytuje každoročně v zimních měsících, nejčastěji mezi prosincem a březnem. Očkování je proto vhodné každý rok na podzim před začátkem chřipkové sezóny. "Právě teď je ten nejvhodnější čas, kdy se jít nechat naočkovat, a to jak proti chřipce, tak proti onemocnění COVID-19, protože začíná sezóna respiračních onemocnění," apeluje náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. "Očkování proti chřipce je sice dobrovolné, ale zachraňuje životy," dodal.

Chřipka bývá chybně zaměňována s nachlazením, které je mnohem méně závažné a obvykle začíná postupně s "ucpaným nosem" nebo rýmou a bolestmi v krku. Naopak chřipka je vysoce infekční onemocnění s rychlým nástupem doprovázené horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, kloubů, svalů a výraznou únavou. Zdraví jedinci se obvykle uzdraví do 7 dnů, únavnost ale může přetrvávat až 2-3 týdny. Ovšem u řady nemocných může vést chřipka k hospitalizaci nebo úmrtím. Každý rok onemocní chřipkou v průměru 5-10 % dospělých a čtvrtina dětí.

"Chřipka postihuje všechny věkové skupiny populace a její průběh je značně variabilní od mírného až po smrtící. Závažně probíhající onemocnění se může vyskytnout nejen u chronicky nemocných osob a seniorů, ale i u zdravých dětí nebo dospělých. Nejdůležitější metodou prevence chřipky a jejích komplikací je očkování. Bohužel proočkovanost u nás není dobrá a je 2 až 3krát nižší v porovnání se západními zeměmi," uvedl Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu a zástupce České republiky v evropské síti pro chřipku a doplnil: "Zkušenosti z jižní polokoule mohou naznačit, jaký průběh by mohla mít chřipková sezóna letos u nás. Ačkoliv byla chřipka dva roky v pozadí, u protinožců se letos na jaře vrátila v plné síle."

Prioritně by se měli očkovat osoby nad 65 let, osoby s přidruženým onemocněním např. srdce, cév, ledvin, plic, dále lidé s cukrovkou, osoby se závažnou poruchou imunity a osoby, které žijí v kolektivních sociálních zařízeních. Těmto skupinám je také očkování plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

"Chtěl bych všechny pacienty pozvat k praktickým lékařům na očkování. Nyní je k tomu ideální období. Velkou výhodou je, že lze očkovat současně jak proti onemocnění COVID-19, tak proti chřipce. Očkují všichni praktičtí lékaři a pokud by pacient neměl svého lékaře, nebo by se zrovna nacházel mimo místo, kde má svého lékaře, může zajít na očkování k jakémukoliv nejbližšímu praktickému lékaři a ten ho naočkuje," vyzval občany k očkování předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

"Připomínám, že do kategorie plně hrazeného očkování proti chřipce nově od ledna letošního roku spadají i zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví. Mezi pojištěnci, kteří mají očkování proti chřipce hrazené, evidujeme rostoucí zájem. V roce 2012 jsme proplatili očkování za zhruba 270 tisíc takových klientů a v loňském roce, tedy po deseti letech, to bylo již 390 tisíc klientů, což je nárůst o více než 40 %. Ostatním pojištěncům zdravotní pojišťovny na očkování proti chřipce přispívají, VZP například do výše 200 Kč," doplnila tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Z průzkumu agentury Median pro Českou lékárnickou komoru (ČLnK) k postoji české populace k očkování proti chřipce ze srpna tohoto roku vyplynulo, že neočkovaní lidé chřipku významně podceňují a že zkušenost s těžkým průběhem onemocnění či ochrana blízkého člověk před chřipkou jsou hlavními impulsy pro to, aby se lidé nechali naočkovat. Drtivá většina respondentů se nikdy proti chřipce neočkovala (70 %). A tito lidé ani letos neplánují změnu. "Mezi neočkovanými uvažují o očkování jen necelá 3 % dotazovaných. Jako důvod neočkovaní uvádí, že nemívají chřipku, mají nedůvěru v očkování a také, že nepatří mezi rizikové skupiny. Lékárníci budou stejně jako během covidové pandemie i v případě chřipky edukovat své pacienty o rizicích tohoto onemocnění a preventivních opatřeních, včetně očkování," uvedl Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory.

Chřipka je také ekonomický problém. Model Institutu pro zdravotní ekonomiku říká, že pokud by se proočkovanost dostala na doporučenou úroveň 75 % u rizikové populace, tak by bylo možné zabránit 2 tisícům úmrtí ročně a desítkám tisíc hospitalizací. Pokud by byla proočkovanost alespoň 25 % u rizikové populace, tak by zdravotní pojišťovny ušetřily za jednu sezónu přes 200 milionů korun na svých nákladech, které vynakládají na léčbu chřipky. "Pokud bychom se hypoteticky dostali u nerizikové pracující populace na 50% proočkovanost, tak bychom dokázali zabránit 260 tisícům případům chřipky a mnoha dnům pracovní neschopnosti, jejíž náklady nesou zejména zaměstnavatelé. To, co by zaměstnavatelé a zaměstnanci ušetřili na ztrátě pracovního výkonu, by se pohybovalo kolem 2 miliard korun," uvedl Tomáš Doležal, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku.

"Výrobci v letošním roce dodají na český trh přes milion dávek vakcín proti chřipce," informoval ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. "Výroba se opakuje každý rok, protože virus chřipky se neustále mění a složení vakcín je nutné přizpůsobit očekávaným variantám viru. Výroba vakcíny proti chřipce probíhá v Evropě, kde má dlouhou tradici. Vyrábí se zde již přes 70 let," uzavřel Vrubel.