Dotační program na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen má pomoci firmám ze sektoru zemědělství, lesnictví, rybářství, těžby a dobývání a zpracovatelského průmyslu, které se prokáží smlouvou o dodávkách plynu s roční spotřebou vyšší než 630 MWh nebo v případě elektřiny jsou napojené na vysoké či velmi vysoké napětí, nacházejí se v provozní ztrátě a alespoň padesát procent této ztráty je způsobeno zvýšením nákladů na zemní plyn a elektřinu spojených s ruskou agresí na Ukrajině.

"Firmy, to znamená, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci už od 1. listopadu čerpat podporu v celkové výši 30 miliard korun v rámci dočasného krizového rámce. Plánujeme dalších třicet miliard korun, které budou vycházet z návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli a vypracovali společně s Evropskou komisí a dalšími členskými státy a které bylo dnes ohlášeno předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou," konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

"To znamená, že malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování oznámené v pondělí, tedy ty, které jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí, budou moci podle aktuálního návrhu čerpat pomoc až ve výši osmdesáti procent průměrné spotřeby za posledních pět let. My toto nařízení budeme v České republice implementovat bezprostředně po jeho předpokládaném schválení Radou Evropské unie 30. září," doplnil předseda vlády.

Dnes schválený dotační program doplní v pondělí vládou schválený balíček opatření na pomoc s vysokými cenami energií domácnostem, malým firmám a živnostníkům, organizacím z veřejného sektoru a dalším maloodběratelům ve formě zastropování cen silové elektřiny na šesti korunách a plynu na třech korunách za kilowatthodinu.

Vláda schválila také návrh novely zákona o spotřebních daních, kterou chce prodloužit snížení sazby spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr i po 30. září, a to až do konce roku 2023. Důvodem je přetrvávající vysoká cena nafty, která je kvůli své strategické důležitosti v současné době průměrně o 5,50 koruny na litr vyšší než cena benzínu, a také fakt, že sníženou sazbu na minimální úrovni stanovené Evropskou unií využívají i okolní státy, což by znevýhodňovalo české dopravce.