V roce 2006 byla provedena zatím poslední modernizace řídícího systému, který dnes využívá průmyslové automaty. V roce 2009 bylo vylepšeno i ovládání spektrografů. Obě tyto zakázky realizovala firma ProjectSoft z Hradce Králové. V roce 2018 byl zásadním způsobem přestaven optický systém dalekohledu. Místo pomocných zrcadel byla instalována optická vlákna. Účinnost dalekohledu se tím zvýšila až o 60 %. Projekt zaštiťovalo centrum TOPTEC z Turnova (součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR). Do primárního ohniska byla nově instalována CCD kamera pro přímé zobrazení a fotometrii. Změnu konfigurace přístrojů - vláknových spektrografů a fotometrické kamery - je možné provést během jedné minuty. Padesát pět let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu uplyne 23. srpna 2022.

Perkův dalekohled - základní informace

Dalekohled provozuje Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově od srpna roku 1967. Jedná se o největší optický astronomický přístroj v České republice. Od roku 2012 nese jméno docenta Luboše Perka (*26. 7. 1919, +17. 9. 2020), který byl duchovním otcem přístroje a vedoucím vědecké části projektu. Teleskop zkonstruovala a vyrobila německá firma Carl Zeiss Jena a jeho hlavním inženýrem byl Alfred Jensch (*19. 6. 1912, +6. 10. 2000).

Dalekohled byl v Ondřejově uveden do provozu 23. srpna 1967. Jde o největší dalekohled v České republice. Tento zrcadlový dalekohled na tzv. německé montáži má průměr objektivu 2 metry, hmotnost všech otáčejících se částí včetně protizávaží pak 83 tun.

Během 55 let prošel dalekohled postupným vývojem a modernizací svého ovládání i připojených astronomických přístrojů. Řídicí systém dalekohledu byl celkem třikrát modernizován (1982-1987, 1996-1998, 2007), v současnosti je řízení dalekohledu propojeno s ovládáním spektrografu a je plně automatické.

Perkův dalekohled se používá k pozorování hvězd, resp. přesněji k měření spekter hvězd, k pozorování eruptivních hvězd a exoplanet.

Základní technické parametry Perkova dalekohledu

- průměr zrcadlového objektivu je 2 metry, zrcadlo váží 2 250 kg

- ohnisková vzdálenost: primární ohnisko 9 m (do rekonstrukce v roce 2018 bylo používáno coudé ohnisko 63,5 m, dnes je dalekohled upraven a výkonnější)

- tubus se zrcadlovým objektivem, protizávažím a dalšími pohyblivými částmi (dalekohled, protizávaží a osy) váží 83 tun

- vlastní dalekohled váží 33 tun, protizávaží má 27 tun

- kopule dalekohledu o průměru 21 m je otočná, váží 195 tun

- šířka štěrbiny kopule je 5 metrů

O výstavbu dalekohledu i o rozvoj stelární astronomie v Československu se zasloužil významný astronom doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h. c., který byl v minulosti např. vedoucím sekretariátu OSN pro využití kosmického prostoru a také ředitelem Astronomického ústavu AV ČR. Právě podle něj byl dalekohled v roce 2012, tedy při příležitosti 45 let činnosti dalekohledu, pojmenován.