Podobně nízké číslo pacientů přitom eviduje VZP i v roce 2020. Lze tedy předpokládat, že pokles výskytu onemocnění souvisí i s přísnějšími hygienickými pravidly, intenzivnějším používáním dezinfekce rukou a omezenými kontakty mezi lidmi, které nás doprovázely v průběhu pandemie. Hepatitida se v loňském roce nejvíce vyskytovala v Praze a Ústeckém kraji, nejméně v kraji Olomouckém. Statistiku VZP zveřejňuje u příležitosti Světového dne hepatitidy, který připadá na 28. července.

Pacientů s hepatitidou ubývá, náklady rostou

Zatímco v roce 2017 nepřekročily náklady na léčbu pacientů s hepatitidou 745 mil. Kč, vloni už to bylo 835 milionů korun. Zdaleka nejvyšší podíl na nákladech nese léčba chronické virové hepatitidy - jedná se o nejrozšířenější typ a zároveň z hlediska nákladů na léčbu také zdaleka nejdražší. VZP vloni za jednoho pacienta s chronickou hepatitidou uhradila v průměru 91 tisíc korun, jen pro srovnání, u hepatitidy typu A to bylo 5 600 Kč.

Zájem o očkování klesl v covidu na třetinu

Proti hepatitidě typu C není očkování. To naopak lékaři doporučují u hepatitid typu A a B. Na toto očkování VZP ČR svým klientům přispívá z fondu prevence - dětem do 18 let na typ A (proti typu B jsou chráněné povinnou hexavakcínou) a dospělým na oba typy včetně jejich kombinace.

I v tomto případě VZP ČR vloni i v roce 2020 zaznamenala výrazný pokles zájmu ze strany svých klientů. V loňském roce pojišťovna vyplatila jen asi třetinu příspěvků na očkování oproti letům před pandemií Covid-19.

Z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno očkování proti žloutence typu B také zdravotníkům zejména těch oborů, kde hrozí zvýšené riziko přenosu choroby. Patří sem například jednotky intenzivní péče, pracoviště chirurgických oborů, interní oddělení, infekční oddělení, laboratoře a mnohá další. Hrazeno je očkování také studentům lékařských fakult, zdravotnických škol a všem členům integrovaného záchranného systému apod.