V čerstvě vydané zprávě to konstatuje skupina ekologických organizací v čele s CEE Bankwatch Network a Euronatur, která poslední rok a půl sledovala proces navrhování, schvalování a čerpání Nástroje pro obnovu a odolnost Evropské unie ve středo- a východoevropských zemích. Předmětem kritiky je také zásada "Nepůsobit významnou škodu", která je podle Unie dostatečnou zárukou vhodnosti investic - její aplikace je ale v mnoha případech nedůsledná nebo nejasná. Zpráva si dále všímá toho, že plány obnovy vznikaly často zcela bez účasti veřejnosti a v některých zemích nejsou dosud informace o plánovaných investicích veřejně dostupné.

Hnutí DUHA sleduje a připomínkuje tvorbu českého Národního plánu obnovy od samého počátku a prosadilo ve spolupráci s dalšími organizacemi důležité investice do přírody a ochrany klimatu. Patří sem mimo jiné krajinná opatření na zadržování vody nebo péče o zvláště chráněná území.

Český národní plán obsahuje také důležitou investici do obnovy lesů zasažených kůrovcovou kalamitou. Z evropských fondů má být uvolněno 8,5 miliardy na výsadbu nových, vůči změně klimatu odolnějších lesů. Jak ale ukazuje naše analýza, dotační podmínky v nové výzvě ve skutečnosti nejsou nastaveny dost ambiciózně, aby deklarovaný cíl naplnily. Vlastník lesa například obdrží dotaci už při použití jedné zpevňující či meliorační dřeviny. Podmínky dotace neobsahují povinnost využít při obnově holin alespoň ná části plochy tzv. přípravné dřeviny (bříza, jeřáb, osika ad.), které by pomohly regenerovat holosečí zničené půdě a vedly by k vytvoření věkově rozrůzněného lesa. Podmínky dotací také neumožňují vlastníkům požádat o prodloužení lhůty k zalesnění, aby mohli využít přirozené zmlazení. Lhůta pro přirozené zmlazení je příliš krátká, takže vlastník, který si není jist, že podmínky splní, raději zvolí variantu jednorázového umělého zalesnění holin, které povede k vytvoření stejnověkých porostů. Dalším problémem je novela vyhlášky, která sice snižuje množství povinně vysazených sazenic na hektar, toto snížení ale opět není dostatečně ambiciózní aby vedlo k prostorové pestrosti nově vznikajících lesů.

Mezinárodní zpráva dále upozorňuje na nebezpečné investice do budování nádrží, přečerpávacích stanic, přehrad, průplavů a kanálů a k renovaci zregulovaných říčních úseků v Maďarsku, Polsku nebo Chorvatsku, které ohrožují cenné lokality Natura 2000. Zmiňuje také nedostatečnou ochranu lesů v Rumunsku nebo další problematické investice do lesů ve Slovinsku a Estonsku. V některých případech nemají plánované projekty dostatečné hodnocení environmentálních dopadů.

Jaromír Bláha, lesní odborník Hnutí DUHA, řekl:
"Dotace na adaptaci lesů na klimatickou změnu jsou bezpochyby správným krokem a ekologové i lesníci po nich již dlouho volají. Ministerstvo zemědělství ale stanovilo podmínky pro žadatele, které nemotivují k sázení skutečně druhově, prostorově a věkově různorodých lesů."