"Tento zákon jsem prosazoval už jako poslanec během minulého volebního období. Jsem hrdý, že se nám podařilo tuto zásadní normu připravit v takto rekordně krátkém čase. Přípravy návrhu zákona urychlila Putinova agrese na Ukrajině," prohlásil Lipavský.

Programové prohlášení vlády původně počítalo s předložením sankčního zákona až na konci roku 2023. Tým expertů z Ministerstva zahraničních věcí jeho přípravu průběžně konzultoval se spojenci, kteří mají s touto legislativou už zkušenost, a to především s USA, jež tento zákon implementovaly jako první. Obdobu této normy má také Estonsko, Lotyšsko, Francie či Nizozemsko. Česko je první středoevropskou zemí, která takový sankční zákon bude mít.

Vládou schválená norma je komplementární vůči sankčním režimům EU, kterých jsou na čtyři desítky. Česku výrazně zefektivní předkládání návrhů na sankční seznamy EU.

"Zákon umožňuje zařazení osob a subjektů na vnitrostátní seznam pro případy, kdy se nepodaří zařadit osobu na příslušný sankční seznam Evropské unie. V určitých případech budeme moci zmrazit majetky ihned, aniž bychom museli čekat na reakci Evropské unie," vysvětlil Lipavský.

Česko bude efektivnější v obraně lidských práv. Dotčeným osobám či subjektům bude stát moci například zabránit ve vstupu nebo pobytu na svém území či spolupráci s bankami daného státu.

Při této příležitosti Česko ve čtvrtek 23. června navštíví duchovní otec Magnitského zákona Bill Browder. Ten začal legislativu prosazovat poté, co v Rusku za dosud nevyjasněných okolností ve vězení zemřel jeho právník Sergej Magnitskij.