Hlavní motivací pro přijetí Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030 je od začátku idea klimatické odpovědnosti. V tomto směru navazoval na již dříve přijatý Klimatický závazek hl. m. Prahy, kterým se metropole dobrovolně zavázala do roku 2030 snížit hladinu emisí CO2 o 45 % oproti stavu v roce 2010. Do roku 2050 mělo město dle původních očekávání dosáhnout nulových emisí.

"Energetická krize tady byla ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Válka ale stávající problémy zdůraznila - každému je jasné, že Praha se nemůže spoléhat na zemní plyn z Ruska ani další fosilní paliva z této oblasti. Musíme proto hledat alternativní energetické zdroje, případně vlastní zdroje, například bioplyn," komentuje situaci náměstek pražského primátora pro oblast bezpečnosti, infrastruktury a životního prostředí Petr Hlubuček. "Teď vidíme, že rozhodnutí začít Prahu odklánět od fosilních paliv bylo prozíravé - díky tomu máme nyní náskok oproti zbytku republiky. Klimatický plán ve své schválené podobě z loňského roku ale musí v tomto směru doznat dalších aktualizací. Hlavní motivací je nově snížit závislost na ruském plynu a posunout tak Prahu k energeticky soběstačné metropoli. Vzhledem ke skokovému zvýšení cen zemního plynu podnikáme kroky, které ve střednědobém horizontu zamezí pádu mnoha Pražanů do energetické chudoby," dodává.

K původnímu záměru klimatické odpovědnosti proto během prvního roku implementace Klimatického plánu přibyly dvě další motivace - ekonomická udržitelnost cen energií a energetická bezpečnost. Jen pro představu, Praha momentálně využívá cca jednu desetinu národní spotřeby zemního plynu (800 milionů metrů krychlových ročně). Vedení města proto považuje za nutnost situaci řešit, aby zajistilo bezproblémový chod metropole a zároveň ochránilo obyvatele i firmy vyvíjecí činnost na jejím území. V souladu s těmito cíli byly do Klimatického plánu zahrnuty nové prioritní projekty.

Mění se například dlouhodobá koncepce rozvoje teplárenství. Ta má být od teď zaměřena hlavně na využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, což má zajistit nabídku cenově udržitelných služeb pro koncové zákazníky. Samo město počítá s tím, že ve svých budovách bude zdroje na zemní plyn ve velkém nahrazovat tepelnými čerpadly a posléze je napojovat na soustavu zásobování teplem. V podobném duchu budou přijata i pravidla pro novou bytovou i nebytovou výstavbu - ty mají být realizovány už od začátku s tím, aby jejich hlavním energetickým zdrojem byla právě tepelná čerpadla nebo připojení k soustavě zásobování teplem. V tuto dobu město činí finální kroky k nákupu vlastní bioplynové stanice na zpracování gastroodpadu z hnědých popelnic.

Dalším krokem je uskutečnění záměru tzv. Energocentra. Hlavním smyslem jeho založení je maximalizace potenciálu tepla produkovaného Ústřední čistírnou odpadních vod Praha. Z toho by mohly těžit zejména lokality v nedalekém okolí. Magistrát dále spolupracuje s Pražským společenstvím obnovitelné energie na projektu budování Pražské sluneční elektrárny a Kontaktního místa pro čistou energii v Praze. To bude fungovat jako centrum odborného poradenství, které Pražanům pomůže s nalezením optimálního řešení, jak efektivně snižovat vysoké náklady na energie. Počítá se, že se do projektu aktivně zapojí i další přidružené organizace - zejména Pražská energetika, Pražská plynárenská a Pražská teplárenská.

V neposlední řadě hlavní město počítá s intenzivnější podporou programu Čistá energie Praha, jehož hlavním záměrem se nyní stává motivace vlastníků staveb na území metropole k přechodu na jiné zdroje energie než plynové kotle. Klimatický plán bude ještě v blízké budoucnosti aktualizován tak, aby reflektoval možnosti využití toku.