Z výsledků například vyplývá, že přímo spokojenost s podmínkami studia vyjádřila pouze necelá polovina studujících. Více jak třetina odpovídajících uvedla, že při studiu cítí psychickou nepohodu, nebo se potýká s psychickým onemocněním. Nejčastěji přitom šlo o studentky a studenty, kteří patří do takzvané "sandwichové generace", což jsou lidé ve věku 30 až 39 let s vlastní rodinou, zároveň pečující o své rodiče. Většina studujících (68 %) také uvedla, že nebyla na zahraničním pobytu, přičemž hlavními překážkami při tom byly, kromě COVID omezení, financování pobytu a odloučení od partnerky, partnera nebo rodiny, a také péče o děti. Mezi hlavní překážky v dokončení studia patřila podle studujících především vlastní tvůrčí činnost (disertační práce a výzkum, publikace), významným důvodem jsou také vysoké životní náklady.

"Reforma doktorského studia je dlouho připravovaným projektem. Naším záměrem je, aby její kroky odrážely realitu, proto na ní od začátku pracujeme společně s řadou vysokoškolských reprezentací a považuji za klíčové, aby měli možnost vyjádřit se i sami studující, jako tomu bylo v tomto šetření. Jen tak si můžeme být jisti, že novela skutečně pomůže pozitivnímu vývoji nejvyššího stupně vzdělávání," říká profesorka Radka Wildová, náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu.

Z uvedených údajů tak vyplývá, jak důležité je snažit se podmínky studia vylepšovat, aby bylo při studiu možné lépe slaďovat studijní, pracovní a osobní život. S tím vším by měla pomoci právě chystaná novela vysokoškolského zákona, která má mimo jiné umožnit zlepšení finančních podmínek a přidat prostor věnovaný každému studentovi individuálně.