Premiér Petr Fiala s kancléřem Olafem Scholzem řešili pokračující ruskou agresi na Ukrajině a s tím související zvládání uprchlické vlny a vzájemnou obrannou spolupráci obou zemí.

"S německým kancléřem jsme se bavili o mnoha tématech, řada z nich byla samozřejmě ovlivněna ruskou válečnou agresí na Ukrajině. Domluvili jsme se na společném projektu, který se týká modernizace české armády a který je spojen s konkrétní podporou ukrajinských ozbrojených sil. Tento projekt se týká i těžké vojenské techniky. Jsem velmi rád, že jsme takto rychle našli shodu a můžeme využít potenciálu obou našich zemí," uvedl premiér Fiala.

Další bylo téma energetické bezpečnosti. Politici probrali možnosti využití kapacit německých LNG terminálů českou stranou. ČR chce s Německem spolupracovat při diverzifikaci dopravních cest i zdrojů ropy a plynu. Oba lídři hovořili o navýšení kapacity ropovodu TAL, který má pro energetickou bezpečnost České republiky značný význam.

"Druhým stěžejním tématem byla energetická bezpečnost a náš společný úmysl zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě. Bavili jsme se o rozšíření ropovodu TAL, který Německo používá, a také jsme se domluvili, že zahájíme rozhovory a vytvoříme společnou pracovní skupinu, která se bude zabývat využíváním německých terminálů na zemní plyn," shrnul premiér.

Politici hovořili i o přípravě českého předsednictví v Radě EU, které bude reflektovat aktuální situaci a zabývat se otázkami obnovy Ukrajiny, energetickou bezpečností i navyšováním obranných kapacit EU. Shodli se také na podpoře integrace zemí západního Balkánu do EU.

"Německo je náš klíčový strategický partner. Pojí nás celá řada kontaktů, ať už politických, tak i hospodářských a samozřejmě i mezilidských. Je to velká sousední země. Samozřejmě, máme zájem na dalším rozvoji spolupráce a co nejlepších vztazích," uvedl premiér Fiala.

Premiér Fiala se setkal též s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. I s ním byl důležitým bodem jednání rusko-ukrajinský konflikt a jeho důsledky a především potřebná podpora pro Ukrajinu. Jednali také o vzájemných vztazích České republiky a Německa.

"Pan prezident mě přijal velmi srdečně. Jak víme, je přítelem České republiky. Měl jsem možnost s ním otevřeně hovořit o řadě otázek. Bavili jsme se o česko-německých vztazích, jak je dále rozvíjet. Mluvili jsme o energetické politice, výzvách, které čekají Evropskou unii. Bavili jsme se o tom, jak účinně pomáhat a o tom, co by mohlo zastavit brutální válku na Ukrajině. Hovořili jsme i o českém předsednictví Radě EU a o tom, co od něj očekáváme," řekl předseda vlády.

Český premiér také uctil u památníku berlínské věznice Plötzensee památku československých odbojářů. Věznici využívali za 2. světové války nacisté k držení a likvidaci svých odpůrců a příslušníků odboje. Bylo zde popraveno i 700 Čechoslováků. Petr Fiala se také zúčastnil diskuse v Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP), kde se hovořilo o následcích ruské agrese na Ukrajině pro českou a německou bezpečnostní politiku.