"Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami," říká prof. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Kvůli nedostatečnému okysličení krve mají pacienti často také modře zbarvené rty a kůži nebo trpí otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace. "Onemocnění plicní hypertenzí je relativně vzácné, a proto i lékaři tuto možnost zvažují až mezi posledními. Může se stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější," vysvětluje prof. Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. To se s největší pravděpodobností bude týkat i pacientů s plicní hypertenzí, kteří do Česka dorazí v důsledku útěku před válkou na Ukrajině. "V tuto chvíli se bude spíše jednat jen o desítky případů, nicméně jsme samozřejmě připraveni poskytnout potřebnou péči všem, kteří ji budou potřebovat. Vzhledem k vyššímu výskytu neoperovaných vrozených srdečních vad na Ukrajině lze očekávat, že tato příčina plicní hypertenze může převažovat. Navíc řada pacientů o svém onemocnění ani nebude vědět," říká prof. Jansa.

Podle Mileny Kaftanové ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí dává včasné zahájení léčby pacientům šanci na delší a kvalitnější život. "I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemoci, velmi důležitá. V letošním roce Světový den plicní hypertenze podpoříme výstupem na Petřínskou rozhlednu. Symbolicky tak věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí," říká. Nejčastěji plicní hypertenzi lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Má ovšem celou řadu příčin, za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. "Existuje několik druhů plicní hypertenze. V centru našeho zájmu se v posledních letech ocitá zejména plicní arteriální hypertenze a chronická tromboembolická plicní hypertenze vznikající po plicní embolii. Především díky významným pokrokům v léčbě jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc," říká prof. Jansa. Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich přibližně 150 přibude. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví. Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací
a 80-100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze - II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Na nemoc také 5. května v Praze upozorní modře nasvícená budova ministerstva zdravotnictví a událost podporuje i společnost PSN, která modře rozsvítí Tančící dům. V Brně modře zazáří budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA, v Olomouci pak budova radnice a sloup Nejsvětější trojice na Horním náměstí.