Letošní jaro se od dvou předchozích liší tím, že můžeme volně dýchat. Lidé se daleko častěji věnují sportu, procházkám, práci na zahradě a chalupaření. To přináší významný kontakt s pyly. "V dubnu je nejsilnější bříza, protože její pyly mají velký dolet, tedy i zásah. Navazovat na ni budou od poloviny května trávy," vypočítává MUDr. Mgr. Jitka Petanová, CSc.,z Oddělení klinické imunologie a alergologie VFN a 1. LF UK a dodává: "To je nejsilnější alergen v naší populaci vůbec, protože doba květu trav se protahuje až do konce července. Nově jsme se v posledních letech častěji setkali s reakcemi na květ černého bezu a překvapivě se přidávají v jarních a letních měsících plísně, pro které bylo typické sychravé podzimní období, vlhko a tlejícíspadané listí." Naštěstíse nepotvrdil výskyt nových typů alergií v souvislosti s nošením roušek a respirátorů, ale vlivem globálního oteplování a klimatických změn se mění i chování rostlin, které se vyskytují v našich zeměpisných šířkách. "Narůstají počty uvolněných pylových zrn, které vyvolávají alergické projevy," upozorňuje MUDr. Petanová a pokračuje: "Mění se i vlastnosti samotných alergenů - specifických proteinů, které působí u pacientů alergické projevy."

Atopický pochod, ale i první projevy v důchodovém věku

První projevy alergií se mohou objevit už v kojeneckém věku a poté dítě do zhruba tří let věku projde všemi druhy alergických onemocnění: atopickou dermatitidou, která je často spojená s intolerancí bílkoviny kravského mléka, gastroenterologickými potížemi (průjmy, zvracení). Říká se tomu atopický pochod. Zároveň není vzácností,že první alergická reakce v podobě rýmy, dušnosti a slzení očí čizánětu spojivek zaskočí šedesátníka. "Jedinci, kteří mají v organismu geneticky zakódované dispozice k alergické reakci, se mohou se svým typem alergenu ve vysoké koncentraci poprvé setkat až ve vyšším či dokonce seniorním věku," vysvětluje MUDr. Petanová. Pak dochází k nárazu v podobě silné alergické reakce. Měli bychom myslet i na to, že prodělané onemocnění covid-19 a jiné návyky, které jsme si vytvořili v době karantény a lockdownu, mohou změnit i projevy těla, na které jsme byli dlouhá léta zvyklí. Celkově méně pohybu může vést ke zhoršení celkové kondice a zadýcháníse již při malé námaze.

Léčba: Tlumení příznaků i odstraňování příčiny alergické reakce

Lékem první volby bývají antihistaminika, která tlumí příznaky (rýmu, pálení očí, svědění v nose a krku, kýchání, dušnost) a lokální terapie (nosní spreje a oční kapky, masti, gely na kožní alergické projevy). "Při těžších formách alergií využíváme kauzální terapii. Pacient je po dobu tří až pěti let cíleně vystavovaný alergenu, který mu způsobuje obtíže," uvádí MUDr. Jitka Petanová a doplňuje: "Organismus dostává přesně takové množství alergenu, které ho neohrožuje, naopak mu pomáhá obnovit toleranci neškodného podnětu. Volba terapie v alergologii je individuální, roli hraje řada faktorů, například další chronická onemocnění, ale i tělesná hmotnost pacienta. Nadváha či obezita zhoršuje jakékoliv onemocnění, podporuje totiž zánětlivé reakce organismu, které brání léčbě, minimálně ji komplikují a zpomalují. Pro alergie platí stejně jako pro ostatní nemoci, že zdravý životní styl, pravidelný pohyb a udržování přiměřené tělesné hmotnosti spolu s cílenou léčbou dokážou udržet alergické projevy na uzdě."