Dílo sochaře Petra Císařovského, o jehož vznik v roce 2015 se významnou měrou zasloužila právě Jana Černochová jako tehdejší starostka druhé městské části, bylo vytvořeno ze střepin leteckých pum shozených na konci války na Prahu. Sedm set jedna křížků pak odkazuje na stejný počet obětí, které během spojeneckého náletu 14. února 1945 zahynuly.

Podle ministryně Černochové je důležité, aby si tato a podobná výročí veřejnost připomínala právě dnes, v souvislosti s vyhrocenou situací na Ukrajině: "Věřím, že pro ty, kteří ji sami pamatují, není válka něčím, co by si chtěli zopakovat. Jaký je asi pohled Ukrajinců, když už několik měsíců den co den slyší o přibývajících počtech ruských vojáků kolem jejich hranic?" prohlásila s tím, že je povinností ČR, aby Ukrajině pomohla. "Držíme si všichni palce, aby následující dny nepřinesly další eskalaci problému, a aby se vyřešil mírovou, diplomatickou cestou. A aby i taková pamětní deska, jako zde na Karlově náměstí, byla mementem. Protože na každou válku vždy doplatí i nevinní lidé."

Bombardování na konci války přineslo řadu obětí, poškodilo tisíce budov

První spojenecké bomby dopadly na Prahu už 15. listopadu 1944, poškodily elektrárnu v Holešovicích a zabily několik lidí. Z pohledu počtu obětí šlo o epizodu. Únorový nálet byl zcela jiný. Důsledkem navigační chyby bombardéry původně letící na Drážďany bombardovaly omylem Prahu. Útočilo 62 letounů B-17, které shodily během pouhých pěti minut přes 152 tun bomb. Kromě stovek mrtvých a téměř dvanácti stovek těžce raněných nálet zasáhl tyto městské čtvrti: Radlice, Smíchov, Pankrác, Nusle, Vršovice, Podolí, Nové Město a Vinohrady. Bomby poškodily Emauzský klášter, Faustův dům, Všeobecnou fakultní nemocnici nebo Vinohradskou synagogu. Poškozeno bylo přes 2500 domů.

Pražané byli bombardováním překvapeni, dosud byli zvyklí, že spojenci nad Prahou pouze přelétávají a odvykli si prchat při poplachu do krytů. Zajímavostí je, že ze 701 mrtvých z únorového náletu byla více než dvacítka obětí dokonce nalezena až počátkem 70. let 20. století ve druhém patře sklepa jednoho vinohradského domu.

Praha se stala cílem spojeneckého bombardování ještě 25. března 1945, jeho záměrem bylo zabránit další výrobě lehkých stíhačů JgdPz 38 Hetzer v Českomoravských strojírnách. Bomby tehdy padaly i na letiště na okrajích Prahy, kam se stahovaly proudové letouny Me 262 Schwalbe. Celkem při druhém náletu zahynulo na 370 osob.

Na dlouho si ale Pražané neoddychli. Už za šest týdnů vypuklo Pražské povstání, do něhož se zapojilo během čtyř květnových dnů asi 30 tisíc nedostatečně ozbrojených mužů a žen. Po celou dobu povstání se se zbraní v ruce aktivně bojů účastnilo asi 12 tisíc bojovníků. Počet padlých, zavražděných a zemřelých českých občanů se blíží ke třem tisícům, zraněno bylo přes 4000 osob.