Výzkum vedli vědci a vědkyně z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, koordinaci výzkumu v České republice měla na starosti Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR.

Studie prokázala, že konspirační mentalita - tedy tendence věřit konspiračním teoriím - souvisí jak s krajně pravicovými, tak s krajně levicovými politickými názory. "Respondenti zastávající názory na obou extrémních koncích politického spektra vyjadřovali výraznější přesvědčení, že svět je řízen tajnými silami," uvádějí autoři a autorky studie v časopise Nature Human Behaviour. Tendence věřit konspiračním teoriím je pak zvláště výrazná u těch, kteří podporují krajní pravici, zejména tradiční nacionalistické a autoritářské strany.

Rozdíly přitom panují mezi západní a střední Evropou a její jižní částí: zatímco v zemích, jako je Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko, Polsko a Švédsko, mají tendenci věřit konspiračním teoriím spíše příznivci politické pravice, v jihoevropských zemích, jako je Rumunsko, Španělsko a Maďarsko, mají tuto tendenci naopak spíše příznivci politické levice.

Teorie pro poražené

Vědci a vědkyně se během výzkumu zabývali také vlivem tzv. deprivace politické kontroly, ta označuje stav zastánců politických subjektů, které nebyly zvoleny ve volbách a nemají tak vliv na dění ve společnosti. "Výzkum potvrdil, že konspirační teorie jsou obecně snáze přijímány osobami, jejichž preferované politické subjekty nejsou součástí státní exekutivy, a sami sebe vnímají jako zbavené politické kontroly," vysvětluje Sylvie Graf s tím, že deprivace politické kontroly hraje významnější roli opět u osob s krajně pravicovými názory.

Autoři a autorky výzkumu však zdůrazňují, že vztah mezi deprivací politické kontroly a tendencí věřit konspiračním teoriím nelze interpretovat kauzálně - nelze tedy říct, co je příčina a co následek. "Voliči, kteří se po volbách ocitnou na straně poražených politických subjektů, mohou s větší pravděpodobností považovat konspirační teorie za atraktivní. Stejně tak ale můžeme uvažovat opačně, a sice že strany, které jsou mimo hlavní proud a mají tedy malou šanci na volební úspěch, mají zvláštní přitažlivost právě pro voliče s konspirační mentalitou. Jinými slovy, jedinci přitahovaní konspiračními teoriemi mají zároveň tendenci volit strany, které jsou na okrajích politického spektra, a proto spíše prohrají volby," tvrdí autorky a autoři vědeckého článku.

Zbraň v rukou populistů

Konspirační teorie kolují mezi lidmi ve všech dobách a kulturách, některé se vracejí, jiné vznikají nově. Pravidelně doprovázejí všechny klíčové události, které mají dopad na většinu společnosti -například teroristické útoky na USA, pandemii nemoci COVID-19 nebo nedávné prezidentské volby v USA.

"Ti, kteří podporují konspirační teorie, věří, že se určitá skupina lidí tajně domlouvá a sleduje pro ostatní zlověstný cíl," vysvětluje Roland Imhoff, vedoucí mezinárodního projektu a profesor sociální a právní psychologie Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Zvláště úrodné pole pro šíření konspiračních teorií představuje politika, zejména provokativní rétorika populistů, která v posledních letech do značné míry ovlivňuje politické klima evropských zemí.

Vztah mezi politickou orientací a konspirační mentalitou zkoumali vědci a vědkyně ve dvou etapách: první sběr dat zahrnoval 33 431 respondentů z 23 zemí včetně mimoevropských (např. Brazílie a Izrael). Druhý sběr dat doplnil údaje dalších 70 882 dotazovaných z 13 evropských zemí.

Jednalo se o dotazníkové šetření, v němž respondenti nejprve udávali, do jaké míry si myslí, že jsou světové události a politická rozhodnutí ovládány ajnými spiknutími, o kterých veřejnost není informována. Dále respondenti vyjádřili svoji politickou orientaci na stupnici politických názorů od extrémně levicových po extrémně pravicové. Součástí dotazníku byl i seznam politických stran, z nichž respondenti vybírali tu, kterou podporovali při posledních volbách.