Josef Mánes - máme si ho představit ve slovanské čamaře jako bojovného Čecha, který se zarputilým výrazem nekompromisního obrozence svírá své válečné nástroje - paletu s barvami a štětec? Takto by jej ráda viděla tradiční národovecká ikonografie 19. a 20. století, ale pravdě se více přibližují jiné obrazy. Třeba ten, v němž vidíme Mánesa jako zanedbaného a zdeptaného člověka, který ze sebe nepříčetně chrlí torza nesrozumitelných vět. Jaký byl vnitřní svět tohoto talentovaného a geniálního umělce, jenž šťastné chvíle tvorby velmi draze vykupoval v zápase s nejrůznějšími démony i se sebou samým?

Jeho život ovlivnilo prostředí a rodinné poměry, ve kterých vyrůstal, a taky trauma z nenaplněné lásky. Celý život se zmítal mezi nejistotou i výbuchy euforie, utápěl se v melancholii, chvíle překotného tvoření střídaly deprese. Se svými slabostmi bojoval, ale marně. Nebyl rváč, konflikty řešil spíše útěkem a rezignací. Skutečný obraz tohoto malíře je proto dodnes zkreslený a opředený mýty.

Dokument režiséra Michaela Kaboše sleduje nelehkou cestu malíře od první zapovězené lásky, přes pražské nevěstince, bloudění krajinou, po krátkou naději v Čechách pod Kosířem až po propad do temných hlubin duše. Každou etapu života v dokumentu oživeného hranými scénami představují jeho konkrétní obraz.

Mánesův chvíli barevný, chvíli temný vnitřní svět měl klíčový význam pro jeho tvorbu. Jeho dílo je toho důkazem a zcela právem je řazen k nejvýznamnějším českým malířům. Díky obrozencům, kteří ho posmrtně zařadili do pomyslného pantheonu národních umělců, je jeho památka nedotknutelná.