Každý díl série trvá asi tři až čtyři minuty a Knihovna AV ČR jej zveřejní vždy první středu v měsíci. První díl představí Ovidiovy Proměny, konkrétně příběh Narcise, následovat bude historie knihtisku aneb Pokrok nezastavíš, cestopisy aneb Z neznámých krajin nebo příběh českých knih ukradených během švédských válek s titulem Knižní kořist.

"Historické vydání knihy, jako třeba Ovidiových Proměn, které jsou ve fondu Knihovny AV ČR, nese pečeť doby. Typografie, výtvarná stránka, kvalita papíru - to jsou drobné stopy, které nám pomáhají odkrývat příběhy a tajemství, o kterých se v knize samotné nepíše," říká Magdaléna Vecková, ředitelka Knihovny AV ČR. "Chceme toto detektivní pátrání představit veřejnosti a třeba pro něj nadchnout mladší generaci."

Za Narcisem, do Chaloupky strýčka Toma i do Švédska

Krátká videa nepředstavují primárně, o čem daná kniha či knihy jsou. Rozšiřují pohled na dobu, okolnosti a skládají mozaiku události z vícero zdrojů. Diváci se tak například dozví, že příběh krásného Narcise se začal mnohem lépe prodávat, když nakladatel změnil tisk, nebo že do cestopisů se přidávalo násilí, aby je lidé více kupovali. Někdy videem provází sama kniha - jako u Chaloupky strýčka Toma, která si třeba povzdychne nad tím, jak ji různí vydavatelé cenzurovali či měnili vzhled postav.

"Jeden díl také sleduje cestu ukradených českých knih v dobách švédských válek. Z různých detailů poznáme, kde byla konkrétní kniha vyrobena, kdo si ji koupil, z jakých poměrů zřejmě pocházel, komu ji daroval, kam byla pak odvezena, jak o ní její čtenáři přemýšleli... To všechno je schované ve vazbě a na stránkách," říká Lenka Veselá z Knihovny AV ČR, která se ve své badatelské činnosti zaměřuje právě na švédskou knižní kořist.

Knižní zločiny

Ke každému dílu nabízejí vědci související téma, respektive protipól neboli "knižní zločin". "K Narcisovi je to téma cenzury nahoty, s dílem o prvním zpravodajství velmi úzce souvisí manipulace s informacemi, v případě švédské kořisti se pachatelem stává oheň a u vynálezu knihtisku dojde dokonce k pokusu o odcizení identity," vysvětluje spoluautorka Knihovědných detektivů Marina Krahulcová z Knihovny AV ČR.

Vědci neboli "detektivové" jej představují v postupně zveřejňovaném doprovodném programu na webu a nabízejí také - budou-li mít například třeba školy zájem - pořádání komentovaných projekcí anebo exkurzí přímo v Knihovně AV ČR na Národní třídě.

Videa doplňuje kromě knihovědných zločinů také podcast. V něm se vědkyně tématu věnují mnohem šířeji a do větší hloubky, a přibližují tak svou mravenčí vědeckou práci, která vede k neviditelným příběhům ukrytým v knihách.

Dramaturgií seriálu, vytvoření scénářů a hudby, stejně jako vizuálně atraktivní podoby videí se ujala společnost Binary code, s.r.o.

Více informací na knihovedni-detektivove.cz