Vlastní měření se uskutečnilo od 23. dubna do 9. května 2021. Zjišťovaly se při něm i koncentrace znečišťujících látek, které státní imisní monitoring standardně nezajišťuje. Sledovalo zejména znečišťující látky, které mohou ve vybraných lokalitách dosahovat vysokých koncentrací (NO2, PM10 a PM2,5), a současně koncentrace specifických znečišťujících látek z?průmyslových činností. Výsledky měření prokázaly, že nedošlo k překročení žádného imisního limitu. Po srovnání s ostatními stanicemi v Brně a blízkém okolí se však ukázalo, že zjištěné hodnoty koncentrací znečišťujících látek se v obou měřených lokalitách obecně pohybují na úrovni městského pozadí a jsou velmi podobné hodnotám na nejméně zatížených lokalitách Brna. Na městských pozaďových stanicích na území Brna není dlouhodobě překračován žádný imisní limit, proto je s ohledem na naměřené hodnoty, srovnání s okolními stanicemi a roční období měřicí kampaně vysoce pravděpodobné, že ani v lokalitách Brno-Masarova a Brno-Věstonická k překračování limitů nedochází.

Lokalita Brno-Masarova vykazovala mírně vyšší koncentrace prachových částic ve srovnání s lokalitou Brno-Věstonická, v případě oxidů dusíku tomu bylo naopak. Také hodnoty koncentrací těžkých kovů s platným imisním limitem pro ochranu zdraví jsou velmi nízké, tak jak je tomu i ve zbytku České republiky.

Při srovnání mediánu hodnot koncentrací kovů ze dní, kdy dotčení hlásili zápach a kdy ne, zachytilo měření vyšší koncentrace při hlášeném zápachu u chromu, hliníku a zinku (Brno-Věstonická) a manganu, hliníku, železa a fosforu (Brno-Masarova). Výše uvedené prvky se v ovzduší často nachází v souvislosti s průmyslovými procesy, spojenými například se zpracováváním kovů, ale také se silniční dopravou.

Z pohledu zákona o ochraně ovzduší nevykazovaly lokality Brno-Masarova a Brno-Věstonická jakkoliv zhoršenou kvalitu ovzduší po stránce překračování imisních limitů či koncentrací látek, které jsou v zákoně o ochraně ovzduší definovány jako znečišťující látky.