Fyzika pevných látek revolučním způsobem mění naše životy a je jednou z nejrychleji se rozvíjející oblastí fyziky vůbec. Navíc se se může chlubit velmi krátkou dobou uvedení nových poznatků do praxe. Unikátních 55 laboratoří bude od listopadu 2021 sloužit pro výzkum nanoelektroniky, fotoniky, magnetismu, funkčních a bioaktivních materiálů a plazmatických technologií.

"Fyzika pevných látek ovlivňuje zásadním způsobem současnost, náš výzkum pomohl přivést výrobu fotovoltaických panelů zpátky do Evropy, ale vytváříme i budoucnost. Například spintronika má potenciál významně proměnit ukládání dat," uvádí ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza a dodává: "Běžně používáme lasery, fotovoltaické články, LED světla nebo nanočástice v medicíně a je důležité si uvědomit, že to vše jsou aplikované výsledky výzkumu pevných látek, kterému se budeme v nové budově věnovat."

Základní výzkum spadající právě do oboru fyziky pevných látek patří mezi klíčové aktivity Fyzikálního ústavu AV ČR a má dlouhou tradici. Vzestup tohoto oboru je analogicky přirovnáván k ději sci-fi ságy Star Wars, protože stále překvapuje novými objevy. Na výzkumu fyziky pevných látek a jeho přenosu do aplikačního procesu se bude v novém pavilonu podílet mezinárodní tým více než 200 vědeckých zaměstnanců.

"Nesmírně mě těší, že vědci dostanou v novém pavilonu tak unikátní prostory pro svůj výzkum. Věda - obzvláště v této době - dokazuje, že je potřebná a pomáhá nám v každodenní životě, i když si to někdy plně neuvědomujeme," říká předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. "Fyzikální ústav AV ČR považuji za jednu z ´výkladních skříní´ Akademie věd. Uskutečňuje se tu výzkum na světové úrovni, z jehož přínosů bude těžit celá Česká republika," dodává předsedkyně.

V průběhu slavnostní prohlídky ústav představí nejzajímavější dosavadní výsledky výzkumných programů projektu SOLID 21. Přítomní dostanou také jedinečnost příležitost navštívit Nový pavilon a čisté prostory před samotným zahájením provozu.

Architektonický návrh budovy od studia Bogle Architects dokázal propojit náročné technologické potřeby výzkumného centra s požadavkem na nezbytnou komunikaci jednotlivých výzkumných týmů. Výsledný projekt se svým stylem blíží ke stavbám univerzitních kampusů obklopených zelení, maximálně také využívá přirozeného denního světla v multifunkčním sále i pracovnách vědců. Ze spolupráce Fyzikálního ústavu AV ČR se studiem v minulosti vzešla také oceňovaná budova břežanského laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech.