Hlavní město si objednává tyto analýzy od roku 2019 a má k dispozici pololetně aktualizovanou unikátní časovou řadu s údaji již od roku 2014. Je tak možné porovnat trendy v úrovni nájemného i v porovnání s obdobími před pandemií. Analýza se detailně věnuje také vývoji v jednotlivých katastrálních územích (s uvedením počtu nabídek v čase, ze kterých jsou získána očištěná a analyzovaná data) a také porovnání trendů mezi tradiční městskou zástavbou a pražskými sídlišti.

"Trh s nájemním bydlením je často zastřen mnoha mýty a jsme rádi, že máme již dva roky k dispozici podrobná data. Nad těmito čísly si můžeme uvědomit, jak dynamicky se chová celé město a jak hlavní trendy nájemního trhu prostupují všemi částmi Prahy," uvádí Petr Hlaváček, první námětek primátora pro územní rozvoj.

Přes pokles v posledních dvou letech se průměrné nájmy dostaly aktuálně na úroveň začátku roku 2018 a v dalším období lze očekávat opětovný růst. Zatímco v předchozích letech výše nájemného v hlavním městě systematicky rostla, od roku 2020 ceny nájmů podle dostupných dat klesají. Letos ale tempo poklesu zpomalilo. V druhé polovině roku 2020 klesaly ceny nájmů o 4,3 %, v prvním pololetí roku 2021 je možné pozorovat pokles jen o 2,8 %. Z hlediska segmentu trhu je větší pokles cen nájemného u dražších bytů. Čtyřmi pražskými katastry s průměrně nejvyššími nájmy za metr čtvereční jsou Josefov, Malá Strana, Hradčany a nově také Vyšehrad, který předstihl Vinohrady. Z větších urbanistických celků je nejnižší nájemné v Čakovicích, Zbraslavi nebo v Bohnicích.

Z dat je také patrné, že v některých, zejména sídlištních, lokalitách v posledních dvou pololetích nájmy klesat přestaly nebo dokonce začaly mírně růst, například se jedná o lokality Háje, Kobylisy, Černý Most nebo Kamýk, což svědčí o tlaku na plné využití bytů v těchto oblastech.

"Pokud se zaměříme obecně na srovnání vývoje cen nájemního a vlastnického bydlení, ukazuje se, že ceny vlastnického bydlení rostly i v prvním pololetí roku 2021, kdy výše nájmů naopak klesly. Ze srovnání je dále patrné, že transakční ceny nemovitostí rostou rychlejším tempem, než roste cenová hladina nájemního bydlení. Za sledované období 2014 - 2020 výše nájmů stoupla o 38,5 %, zatímco transakční cena bytů stoupla o celých 104 %," říká Petr Hána, senior manažer v oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.

Srovnání růstu výše nájemného na sídlištích a v městských činžácích ukázalo podobný růstový trend vývoje nájemného, a to i přes odlišnosti v cenových hladinách jednotlivých lokalit. Při podrobnějším průzkumu je ale patrné, že výše nájmů na sídlištích rostla rychleji v letech 2017 a 2018, kdežto u lokalit městských činžovních domů to bylo ještě dříve.

Z dat analýzy je v průběhu posledního roku a půl patrný významný nárůst počtu nabídek a celkové oživení nájemního trhu. Počet nabídek nájmů zejména vlivem covidu-19 výrazně v Praze vzrostl, a to i mimo centrum města, kde na trh dlouhodobých pronájmů stále směřují byty dříve určené ke krátkodobým pronájmům. V době pandemie zároveň mnoho obyvatel například vlivem práce z domova začalo intenzivně řešit svojí bytovou situaci a prostorové možnosti.

Na výši nájemného má vliv například i blízkost parků a nezastavěné zemědělské půdy. Významným faktorem je i dostupnost stanic metra, zejména v lokalitách daleko od centra výrazně zvyšuje hodnotu bytu.

Je zřejmé, že tempo poklesu úrovně nájmů se v první polovině roku 2021 zpomalilo a na podzim lze čekat výrazně vyšší tlak na trh s nájemním bydlením zejména v souvislosti s návratem desítek tisíc studentů vysokých škol k prezenční výuce.