Zaměstnavatelé v ČR mají zájem o zaměstnance v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví a o pracovníky v rámci sezónních činností, zejména ve stavebnictví, v zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišné a potravinářské výrobě. V některých regionech už také téměř naplno fungují obory, jako je pohostinství, služby či doprava. Tedy obory, ve kterých došlo v uplynulých měsících ke značným hospodářským ztrátám.

"Obvykle v červenci nezaměstnanost v souladu se sezonním vývojem stagnuje nebo nepatrně vzroste. Letos zůstala na stejné hodnotě jako v červnu. V tomto ročním období je často aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených utlumená. Oživení pracovního trhu se dá očekávat opět v září," shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Pokud jde o letní brigády - zaměstnavatelé většinou hledají brigádníky prostřednictvím internetové inzerce, sociálních sítí či vlastních zaměstnanců, proto se jejich nabídka objevuje v evidenci ÚP ČR v menší míře.

"Jedná se např. o místa pro prodavače rychlého občerstvení a zmrzliny, kuchaře a obsluhu v restauracích, obsluhu čerpacích stanic, pracovníky call center, sběrače ovoce, plavčíky, pracovníky v zahradnictvích, recepční apod. Zaměstnavatelé tak řeší především zástupy za dovolené," dodává Viktor Najmon.

V rámci všech krátkodobých pracovních poměrů (včetně letních brigád) nabízeli zaměstnavatelé v červenci celkem 31 995 pozic, mimo jiné také pro pomocníky ve výrobě, stavebnictví, v dopravě a skladování nebo třeba pro uklízeče a montážní dělníky.

Nezaměstnanost v regionech

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v červenci v Ústeckém, Moravskoslezském (shodně 5,5 %) a Karlovarském (5 %) kraji. Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v červenci loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,3 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Plzeňském a v Pardubickém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti červenci 2020 poklesl o 0,4 p. b. na 2,9 %, resp. 2,3 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou (oba 1,7 %), Jindřichův Hradec, Prahavýchod a Jičín (shodně 1,8 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (9 %), Most (7,1 %) a Ostrava-město (6,7 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 53,2 % ženy, což představuje 144 834 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 4,1 % a mužů 3,4 %. U žen došlo k meziměsíčnímu nárůstu o 0,1 p. b., naopak u mužů k meziměsíčnímu poklesu o 0,1 p. b. Rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen se zvýšil nejen během července, ale i posledního roku - v červnu 2020 činil u mužů 3,7 % a u žen 4 %.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v červenci 43,4 roku, zatímco loni to bylo 42,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let, naopak se zvýšil podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,8 p. b. (o více než 5 200 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 31. 7. 2021 celkem 99 163 a tvořili 36,4 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání se základním vzdělání a s vyučením bez maturity. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v případě evidovaných uchazečů vyučených (o 3 506) a uchazečů se střední školou (o 2 127).

Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci července bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 78 734.

V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v červenci hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekává ÚP ČR jako každý rok v září. V tomto ohledu tedy v meziročním srovnání k výrazné změně nedošlo. K 31. 7. 2021 evidoval Úřad práce ČR celkem 9 510 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to více o 62 osob, meziročně pak více o 289 lidí. Bez práce bylo ke konci předchozího měsíce 6 575 absolventů (červen 2021 - 6 345, červenec 2020 - 6 023, červenec 2019 - 5 126).

V uplynulém měsíci hledalo práci prostřednictvím ÚP ČR 39 216 osob se zdravotním postižením (OZP) - 14,4 % z celkového počtu nezaměstnaných.

V červenci zaznamenal Úřad práce ČR také každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství. Celkem se jich do evidence přihlásilo 1 106 (červen 2021 - 227, červenec 2020 - 1 051), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 74. Celkem jich úřad evidoval 4 076 (červen 2021 - 2 970, červenec 2020 - 3 633), z toho nejvíce bylo učitelů středních škol (kromě odborných předmětů) včetně konzervatoří a 2. stupňů ZŠ (810) a dále učitelů v oblasti předškolní výchovy (759) či specialistů a odborných pracovníků v oblasti výchovy a vzdělávání (657). Zaměstnavatelé nabízeli celkem 2 327 volných pracovních míst v tomto oboru (červen 2021 - 2 448, červenec 2020 - 2 637). Školy měly zájem hlavně o učitele na středních školách, konzervatořích a na 2. stupních ZŠ (490 míst) a o lektory a učitele jazyků (409 míst).

Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR se za posledních 12 měsíců změnila. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v červenci 2021 v meziročním srovnání vzrostl o 14,1 p. b. na 33,7 %, tedy celkem na 91 659 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání s červnem prodloužila o 4 na 497 dnů.