"Navzdory krizi nezaměstnanost u nás klesá. Zásluhu na tom má i náš program Antivirus, díky němuž si lidé udrželi práci. Po jeho utlumení se ukazuje, že firmy po obnovení činnosti opět potřebují i ty zaměstnance, které by jinak z ekonomických důvodů pravděpodobně musely propustit," komentuje aktuální údaje o nezaměstnanosti ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V červnu pokračoval pokles podílu nezaměstnaných osob. Trh práce ovlivňují kromě stále vysokého zájmu zaměstnavatelů o zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu zejména sezónní činnosti. A to především ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, rybářství nebo třeba v živočišné a potravinářské výrobě, ale také v pohostinství, prodeji a ve službách.

"V souvislosti s uvolňováním ochranných opatření došlo k obnově ekonomických aktivit v gastronomii, hotelnictví či ve službách. Řada nezaměstnaných nastoupila do zaměstnání v rámci sezónních prací, které už jsou v plném proudu," shrnuje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

"V následujících měsících by mohla nezaměstnanost, za předpokladu, že nedojde ke zhoršení epidemické situace a zpřísnění současných opatření, ještě mírně klesat. Například v gastronomii a hotelnictví zaznamenáváme v souvislosti s rozvolňováním postupný nárůst počtu volných pracovních míst," dodává Viktor Najmon.

Úřad práce ČR jich momentálně eviduje 20 034, nejvíce v Praze (8 143), v Jihomoravském (1 843) a ve Středočeském (1 655) kraji. Největší zájem mají zaměstnavatelé v tomto oboru o kuchaře a pomocné kuchaře, dále o číšníky, servírky a pomocníky v kuchyni. Pro srovnání - k 31. 5. 2021 nabízely firmy v gastronomii a hotelnictví prostřednictvím ÚP ČR celkem 18 764 volných pracovních míst, ke konci června 2020 to bylo 19 484 pozic.

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v červnu v Ústeckém (5,6 %), Moravskoslezském (5,4 %) a Karlovarském (5,2 %) kraji. Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v červnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji (2,4 %). Situace se nejvíce změnila v Praze a v Ústeckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob oproti červnu 2020 vzrostl o 0,4 p. b. na 3 %, resp. 5,2 %. V okresech jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Pelhřimov (1,6 %), Rychnov nad Kněžnou (1,7 %) a v Praze-východ, v Jičíně a v Jindřichově Hradci (shodně 1,9 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (9 %), Most (7,3 %) a Ostrava-město (6,7 %).

Struktura uchazečů o zaměstnání

Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 52,2 % ženy, což představuje 142 733 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen činil 4 % a mužů 3,5 %. U obou pohlaví došlo k meziměsíčnímu poklesu o 0,2 p. b. Přesto se rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen zvýšil nejen během června, ale i posledního roku - v červnu 2020 činil u mužů 3,6 % a u žen 3,8 %.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v červnu 43,2 roku, zatímco loni to bylo 42,2 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V meziročním srovnání mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině 30 - 49 let, stejně jako podíl osob v kategorii 50 plus. V případě této skupiny uchazečů o zaměstnání došlo k nárůstu o 2,5 p. b. (o více než 8 300 osob). V evidenci ÚP ČR jich bylo k 30. 6. 2021 celkem 99 308 a tvořili 36,3 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělanosti ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním (o 3 827) a středním odborným vzděláním - ÚSO - s maturitou (o 554).