Tato přepážka oddělující levou a pravou síň u dvou třetin populace po narození do věku jednoho roku sroste. Ve výjimečných případech, díky vrozené vadě, však u jedné třetiny osob ke srůstu nedojde. Poté dochází v některých situacích k průniku krve z pravé síně do levé. Zatímco krev je z pravé síně přes pravou komoru následně vypuzena do oběhu plic, z levé síně je krev po průniku do levé komory vypuzována do velkého oběhu.

"Malá sraženina, která by nenapáchala žádnou škodu v plicním oběhu, však může napáchat velkou škodu, pokud pronikne do velkého oběhu," komentuje lékař Kardiocentra MUDr. Petr Syrovátka, "tato sraženina může uzavřít tepnu vedoucí do různých orgánů. Obzvlášť závažné je to pokud tato sraženina uzavře některou z mozkových tepen," dodává.

Po uzavření mozkové tepny dojde k mrtvici, tedy ochromení mozkových funkcí té oblasti mozku, kterou zásobuje uzavřená tepna.

"Pacienti s neuzavřenou mezisíňovou přepážkou jsou často identifikováni až po proběhlé mrtvici," uvádí primář neurologického oddělení MUDr. Igor Karpowitcz. Riziko mrtvice u těchto pacientů pak můžeme téměř eliminovat implantací occluderu - malého deštníčku, který cestování těmto sraženinám zabrání.

V minulosti bylo nutné provádět uzávěr tohoto defektu kardiochirurgicky s otevřením celého hrudníku, Dnes jsou schopni intervenční kardiologové provést tento uzávěr přes vpich v tříselné žíle při lokální anestezii. Pacient tak může odejít druhý den domů. Bezpečnost a minimální zátěž pacienta (bez nutnosti velké operace) dělá metodu velmi dostupnou a pro pacienty komfortní. Dobrá spolupráce mezi neurology a kardiology se pak pozitivně promítá do ochránění řady pacientů před mrtvicí.

Pokud neurologové nenaleznou jinou přesvědčivou příčinu mrtvice, pátrají tzv. bubble (bublinovým) testem po komunikaci mezi levou a pravou síní. Kardiologové tuto skutečnost mohou ověřit jícnovým ultrazvukem srdce.