"Dostali jsme se do situace, kdy bychom problému nedostatečného vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem měli věnovat opravdu velkou pozornost. Ze zahraniční zkušenosti víme, že nekvalitní začleňování do vzdělávacího systému se za pár let projeví jako velký společensko-ekonomický problém," říká Kristýna Titěrová z organizace na podporu rovného přístupu mladých migrantů ke vzdělávání META a zároveň dodává: "Roste počet dětí z ciziny na základních školách a je nutné je ve vzdělávání podpořit. Místo toho zaznamenáváme, že někteří z nich dokonce končí z důvodu nedostatečné podpory a nesmyslných nároků už v sedmé třídě základní školy."

Podle odborníků je obrovským problémem i přechod ze základní na střední školu. Mnoho žáků se k přijímacím zkouškám ani neodhodlá, protože nejsou motivovaní a opět naráží na nedostatečnou podporu při přijímacích testech. Zatímco žáci, pro které je český jazyk mateřským, pokračují na střední školy v 99,1 procentech případů, studenti s odlišným mateřským jazykem pokračují pouze v 84,3 procentech. Jedná se o data za rok 2020.

Podle ředitele Základní školy profesora Švejcara v Praze 12 není divu, že většina mladých cizinců se na státní střední školu nehlásí, když s přijímacími testy mají problém i žáci, u nichž je čeština mateřským jazykem. Ti, kteří se rozhodnou pro další studium (a moc jich podle odborníků není), volí raději soukromé školy.

"Je to každoroční boj, abychom cizojazyčnému žákovi sehnali asistenta. Navíc na to nejsou ani budoucí učitelé při svém studiu na pedagogických fakultách připravovaní, že se ve třídě mohou potkat s žákem, pro kterého je český jazyk až tím druhým jazykem," popisuje ředitel pražské základní školy Ondřej Lněnička.

Odborníci také poukazují na obrovské ekonomické dopady, které nastanou, když se integrace žáků s odlišným mateřským jazykem nejen do vzdělávacího systému nezačne systémově řešit. Podle analýzy organizace META ve sledovaném období bylo více než 1100 cizinců ve věku 17 let mimo vzdělávací systém a tedy nezískají ani výuční list. To znamená, že se stanou spíše ekonomickou zátěží pro stát, protože nenajdou vhodnou práci. Podle dat organizace META stát přichází až o 2,6 miliard korun ročně. Přitom průměrný náklad na jazykovou přípravu jednoho cizince tak, aby následně uspěl i na pracovním trhu, činí zhruba 29 tisíc korun.

"Školským poradenským zařízením chybí jasná metodika a učitelé nemají dostatečnou podporu. Je nutné více pracovat i s rodiči z ciziny a žáky s odlišným mateřským jazykem začleňovat i do mimoškolních a komunitních aktivit. Také by pro ředitele škol mělo být snazší získat prostředky na pedagogické asistenty, kteří žákům pomůžou. Pandemie nám ukázala, jak moc velký problém to je," uzavírá Titěrová.

Podle zástupců organizace META jde hlavně o to, aby se kladl větší důraz na výuku češtiny, podporu při výuce a byla vhodněji nastavena meziresortní spolupráce. Školám navíc dlouhodobě chybí metodická podpora. Odborná veřejnost také apeluje na Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR a školský poslanecký výbor a předkládá podněty ke změně legislativy.