Játra jsou největším a nejtěžším orgánem - u dospělého člověka váží kolem 1,5 kg. Tvoří je dva červenohnědé laloky, které se nacházejí v horní části břišní dutiny pod bránicí. Játra plní více než 500 tělesných funkcí souvisejících s trávením, imunitou, metabolismem cukrů, tuků, bílkovin i vitaminů a ukládáním živin v těle. Mimo jiné jsou i významným rezervoárem krve v organismu - v jeden moment jí dokážou zadržet až půl litru.

Velmi významné jsou i jejich detoxikační funkce. Jaterní buňky dovedou pozměnit toxické látky tak, že mohou být vyloučeny žlučí nebo močí. Jde přitom o nesmírně náročnou činnost. Játry totiž prochází většina živin vstřebaných z trávicího traktu, než se dostanou do dalších orgánů. V dnešní moderní době jsou na játra kladeny větší nároky i proto, že přijímáme mnoho pro organismus nežádoucích a nebezpečných látek.

Nemocná játra nebolí

Většina lidí nikdy nepřemýšlí o svých játrech, dokud nenastane vetší problém. Až 50 % nemocných totiž nepociťuje žádné příznaky. Ty nejběžnější jsou velmi nespecifické - jde například o únavu, ztrátu chuti k jídlu či svědění. Teprve když jsou problémy vážné a dojde k poměrně pokročilému poškození, objeví se i viditelnější projevy - zežloutnutí očí a kůže, světle zbarvená stolice, krvácení či zadržování tekutin v břiše. Onemocnění jater je přitom stále častější. Ročně pak způsobí smrt více lidem než cukrovka či nehody na silnicích.

Onemocnění jater mohou být dědičná nebo způsobená řadou faktorů, jako jsou viry, léky, alkohol či chemické látky. Velmi často jsou ale důsledkem nezdravého životního stylu. Nejčastějším chronickým jaterním onemocněním je dnes již zmíněná nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD). V posledních letech se v populaci vyskytuje častěji než kdy dříve. V evropské populaci trpí touto diagnózou kolem 25 % obyvatel. Toto onemocnění souvisí velmi úzce s nadváhou, diabetem a nepoměrem mezi příjmem nevhodně složené stravy a fyzickým výdejem energie.

Jak pečovat o játra

Dobrou zprávou je, že játra jsou, kromě jiného, orgán s neobvyklou schopností regenerace. Dokáží nahradit chybějící část nově vytvořenou tkání, nikoli jizvou jako většina ostatních orgánů. I po odstranění poloviny tkáně játra během několika měsíců dorostou do původní velikosti. Tato jejich schopnost je ale omezena jen do určitého stadia - v případě, že v játrech dojde k cirhóze, poškození již nejde nijak napravit. Udržet játra v dobré kondici není přitom nijak složité. Nejvýznamnější
a nejúčinnější cestou je zdravý životní styl, který se týká především příjmu nezávadných živin. "Je třeba se vyhýbat potravinám a nápojům, které játrům škodí, jako jsou například průmyslově zpracované potraviny či alkohol. Velkou zátěž představuje i kouření. Naopak, pozitivní vliv má například pravidelná fyzická aktivita, která pomáhá udržovat tělesnou hmotnost pod kontrolou," radí MUDr. Emilie Niedobová.

Zlepšovat funkci jaterních buněk a podporovat jejich regeneraci pomáhají i látky přírodního původu, tzv. esenciální fosfolipidy. Ty se zabudovávají do membrány jaterních buněk, díky čemuž dochází k normalizaci jejich narušených funkcí a urychlení jejich regenerace.