"Jde o vyvážený kompromis, vláda nijak nemění závěry Uhelné komise, respektuje její doporučení a usnesení, kde je uvedeno, že rok 2038 je realistický, ale je nutné udělat další kroky jako je výstavba nových zdrojů, periodické vyhodnocování a socioekonomické dopady," říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: "Vzhledem k rostoucím cenám emisních povolenek Uhelná komise bude určitě připravovat i varianty rychlejšího útlumu a v pravidelných cyklech bude vše znovu vyhodnocovat."

Uhelná komise dosud vypracovala 42 variant s 5 různými scénáři, které vyhodnocovala s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. Naposledy Uhelná komise pracovala se třemi scénáři útlumu uhlí, a to s rokem 2033, 2038 a 2043. Loni v prosinci komise doporučila rok 2038, označila ho jako realistický v případě, že se splní řada předpokladů, které je nutné v kontextu s dekarbonizací ČR udělat.

"Do konce letošního roku Uhelná komise zpracuje podrobný harmonogram útlumu pro jednotlivé typy zdrojů, navrhne potřebné regulatorně legislativní nástroje pro prosazování cílů vlády v této oblasti a detailně zhodnotí ekonomické a sociální dopady v útlumem postižených regionech," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla. Pravidelně jednou za 3 až 5 let dojde k přezkumu klíčových parametrů, mimo jiné cen emisních povolenek či cen klíčových energetických paliv a nosičů. Roli bude samozřejmě hrát také průběžně aktualizovaná dostupnost a spolehlivost nových technologií.

Uhelná komise vznikla na základě vládního usnesení č. 565 z 30. července 2019 jako poradní orgán vlády. Předsedy komise jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr životního prostředí, celkem má tento subjekt 19 členů. Komise má za hlavní cíl poskytnout vládě objektivní a maximálně konsensuální výstupy v kontextu s využíváním hnědého uhlí v ČR a vším, co s tím souvisí. Uhelnou komisí tvoří 3 pracovní skupiny.