"Snižování zadlužení Prahy považuji za klíčové a letošní splacení dluhopisu je krok správným směrem. Podnikli jsme ho navzdory složité době snižujících se příjmů města proto, abychom mohli i v budoucnu financovat významné dopravní investice na území hlavního města," říká Pavel Vyhnánek, náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu.

Tento závazek vznikl v roce 2011, kdy hlavní město vydalo cenné papíry za účelem získání finančních prostředků v hodnotě 5 miliard korun. S jejich pomocí Praha v minulosti financovala některé investice do dopravní infrastruktury, konkrétně se jednalo o modernizaci a obnovu vozového parku metra nebo o financování výstavby vnitřního Městského okruhu v úseku propojujícím Strahovský tunel a Barrandovský most. Pevný úrokový výnos komunálního dluhopisu byl stanoven ve výši 4,25 % ročně, administrátorem a manažerem emise byla Česká spořitelna.

Praha vypořádala aktuální dluhopis o objemu 5 miliard korun v den splatnosti přesně po deseti letech od samotné realizace ze svého rezervního fondu na dluhovou službu města. Ten si Praha vytváří od roku 2013 a jeho výše na konci loňského roku dosahovala téměř osmi miliard korun. Fond byl poprvé využit právě nyní pro splacení dluhopisů.

Tímto krokem se tak zároveň potvrdily jako nepravdivé některé nedávné ohlasy, že Praze leží bezdůvodně na účtech miliardy korun. Naopak pravdou je, že hlavní město tímto zodpovědně plní své finanční závazky. Prostředky Praha využila na financování investic, nikoliv na běžný provoz města.

Praha tím nyní dosáhla nejnižšího zadlužení za posledních 20 let. Ještě v polovině roku 2011 totiž dosahovaly dlouhodobé finanční závazky hlavního města celkem 26 miliard korun. Ke konci loňského roku bylo zadlužení metropole na úrovni 18,5 miliard korun a v současnosti tyto závazky činí 13 miliard korun. V této částce je zohledněna nejen úhrada posledního dluhopisu, ale i průběžné umořování úvěrů u Evropské investiční banky.

Plánované strategické investice na území hlavního města významně převyšují dluhový strop. Ten je definován zákonem a stanovuje maximální objem peněz, které si Praha může do budoucna půjčit. V oblasti dopravy se jedná například o dostavbu severovýchodní části Městského okruhu nebo vybudování nové trasy metra D. Vzhledem k tomu, že tyto strategické stavby svým významem zdaleka překračují hranice lokální dopravy a do velké míry budou sloužit i lidem z ostatních regionů Česka, dlouhodobě žádá hlavní město od státu na těchto záměrech finanční spolupráci. Ta je o to víc potřeba v současné době, kdy samosprávám významně klesají příjmy do rozpočtu.