"Cílem našeho průzkumu bylo zjistit, jaké povědomí a postoje má česká veřejnost k nutričnímu značení na obalech potravin. Ukázalo se, že v informacích o nutričních hodnotách uváděných na obalech potravin se plně orientuje jen velmi malá část zákazníků, spíše ti mladší. I pro lidi, kteří se o tyto údaje zajímají, je to často problematické," řekl Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.

Výsledky průzkumu ukázaly, že 84 % Čechů považuje svůj zdravotní stav za spíše či dokonce velmi dobrý, ačkoli se jim příliš nedaří dodržovat zásady zdravého životního stylu. Naopak třetina Čechů se snaží dodržovat zásady zdravého životního stylu. Téměř polovina dotazovaných je však přesvědčena, že by mohla žít zdravěji.

Češi o své zdraví dbají zejména formou preventivních prohlídek či pasivního odpočinku. Pouze třetina si hlídá jídelníček a jen necelá čtvrtina si připlácí za zdravé potraviny. Pravidelně se věnuje sportu podle svých slov také čtvrtina obyvatel. Hlídání jídelníčku, cvičení a konzumaci zdravějších potravin se věnují hlavně mladší lidé, vysokoškoláci a ti, kteří se zajímají o trvalou udržitelnost a nutriční hodnoty. Cvičení se věnují více muži než ženy.

Při výběru potravin se spotřebitelé orientují především podle data spotřeby, ceny a vzhledu. Informace týkající se kvality a složení potravin nepatří mezi klíčové aspekty při nákupu. Obsah tzv. éček sleduje pouze třetina nakupujících. Kvalita a dopad potravin na životosprávu zajímá jen omezený okruh zákazníků, zejména z řad žen a mladších lidí.

"V průzkumu jsme také zjišťovali, jak se během právě probíhající koronavirové pandemie změnily preference spotřebitelů. Ukazuje se, že zákazníci v současné době věnují zvýšenou pozornost především ceně a datu spotřeby. Více se také zaměřují na místo původu produktů," doplnil T. Prouza.

Češi podporují jednotné značení

Nutriční hodnoty jsou pro Čechy nejčastěji synonymem pro energetickou hodnotu, případně pro obsah tuku a cukru. Se zdravím a vyváženou stravou si je spojují spíše okrajově. Tomu, co je o nutričních hodnotách uváděno na obalech potravin, plně rozumí pouze 7 % spotřebitelů. Naopak pětina Čechů se v problematice vůbec neorientuje. Stejně jako v nutričních hodnotách se však Češi neorientují ani ve správné skladbě jídelníčku. Po seznámení se s obsahem pojmu nutriční hodnoty soudí 70 % spotřebitelů, že je důležité jim rozumět. A to především z důvodů zdraví a zdravého životního stylu.

"Od roku 2016 mají výrobci potravin povinnost na základě požadavku Evropské unie informovat na obalu o výživových hodnotách. Uvádět musí energetickou hodnotu, tuky včetně nasycených mastných kyselin, sacharidy, cukry, bílkoviny a sůl," připomněl Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Převážná většina spotřebitelů očekává, že odpovědnost za komunikaci nutričních hodnot by se měla týkat výrobců potravin. Na trhu existuje velké množství značek kvality a dalších systémů označení. Právě jejich velké množství je jejich slabou stránkou, protože může být
v mnoha případech matoucí.

"Proto jsme se rovněž zajímali, zda by spotřebitelé ocenili pětistupňový semafor Nutri-Score, o němž se v současnosti diskutuje v EU jako o možném povinném systému nutričního značení," uvedl T. Prouza.

Štítek Nutri-Score, který je umístěný na přední straně výrobku, svým designem připomíná štítky energetické náročnosti, jež se používají u elektrických spotřebičů nebo budov. Je navržen tak, aby spotřebitelům usnadnil rozpoznání a porovnání nutriční kvality potraviny
v rámci její skupiny výrobků.

Výsledky průzkumu ukázaly, že o značení výrobků touto formou by mělo zájem 80 % zákazníků. Uvítali by ho zejména lidé, pro které je důležité rozumět nutričním hodnotám, a ti, kteří se při nákupech snaží chovat ekologicky a dbají na udržitelnou produkci potravin. Ženy jsou pro výrazně častěji než muži. Druhou nejčastěji zmiňovanou variantou bylo uvádění nutričních hodnot větším písmem.