Na podzim bylo velkým tématem očkování proti chřipce, kdy u rizikových skupin hradí náklady zdravotní pojišťovny. Celkem se v roce 2020 nechalo naočkovat 220 tisíc lidí. To je o zhruba 11 % více než v předchozím roce. Obdobný zájem lze čekat i letos.

"V ČR sledujeme v posledních letech paradoxní vývoj. Na jedné straně přibývá lidí, kteří se očkují dobrovolně - nejčastěji proti chřipce, HPV, pneumokoku, chřipce nebo klíšťové encefalitidě, ale také třeba proti žloutence. Využívají přitom obvykle příspěvku své zdravotní pojišťovny. Současně s tím ale roste i skupina lidí, kteří očkování odmítají - ať už z legitimních zdravotních důvodů, nebo z nějakých jiných. Výsledkem pak je pokles proočkovanosti např. u spalniček k 90 %, což už je varující číslo," popisuje Ladislav Friedrich, prezident SZP ČR a dodává, že ještě koncem 50. let měly v ČSR spalničky zhruba 0,1% smrtnost. "U lidí odmítajících očkování asi covid mnoho nezmění, byť možná jich kvůli snazšímu cestování nakonec očkování podstoupí. U většiny populace lze ale čekat, že zájem o očkování proti dalším nemocem vzroste," dodává.

V České republice se očkování dělí na povinná a dobrovolná. Povinné očkování má plošnou podobu například u spalniček, záškrtu či tetanu. Některé nemoci, například TBC, jsou pak povinně očkovány jen u rizikových skupin. Roční náklady na tato povinná očkování přesahují 700 milionů korun.

Dobrovolná očkování jsou na úvaze každého pojištěnce - sem patří například očkování proti papilomaviru (HPV), které plně hradí zdravotní pojišťovny do 14 let věku, a pak další, jako je žloutenka, meningitida, klíšťová encefalitida, či chřipka, kde pojišťovny různou formou přispívají z fondů prevence. Příspěvek lze získat i na typicky "cestovatelská očkování" proti například choleře, tyfu nebo žluté zimnici.

V současnosti k nim přibylo očkování proti Covid-19, které je dobrovolné a plně hrazené.