"Tady se jedná o něco, co přímo ovlivňuje naše profesní i osobní životy. Nemůžeme dovolit, aby systémy umělé inteligence určovaly naši budoucnost a kohokoliv diskriminovaly. Musí zde být třetí strana, která nezávisle posoudí, zda systémy s vysokým rizikem odpovídají předpisům," vysvětluje místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

Poskytovatelé takových systémů mají totiž podle návrhu ještě před uvedením na trh sami vyhodnocovat, zda nejsou v rozporu s předpisy. Podle Kolaji je ale taková kontrola nedostatečná a dává prostor diskriminovat uchazeče - ať už na základě pohlaví, národnosti, nebo věku. A to i nevědomky.

"Nejedná se jen o nástroje pro personalistiku. Jsou to i bankovní systémy, které hodnotí, zda jste schopni splatit půjčku. Může se tak stát, že nedostanete hypotéku, protože vyhodnocování vaší žádosti bylo ovlivněno automaticky nastavenými předsudky. A to je extrémně nebezpečné," varuje Kolaja.

Ve středu 21.dubna Komise představí oficiální návrh, který by měl stanovit právní rámec pro umělou inteligenci. Po oficiálním představení návrhu přejde legislativní štafeta na Evropský parlament a Radu.

"Jakmile návrh přijde na náš stůl, budu pracovat na tom, aby se do návrhu dostaly potřebné úpravy. Umělá inteligence musí lidem sloužit," uzavírá Kolaja.