"Události z posledních dnů týkající se nepřijatelných aktivit ruských tajných služeb na našem území potvrzují, že nežijeme v bezpečném světě. Proto musíme posilovat svou obranu a bezpečnost, modernizovat armádu a nahrazovat zastaralou techniku, ale také účinně bojovat proti soudobým hrozbám. Národní strategie pro čelení hybridnímu působení je nezbytným nástrojem k tomu, abychom byli schopni nepřátelské kroky rozpoznat a včas a adekvátně na ně reagovat. Jak na úrovni státní správy, tak v rámci celé společnosti, protože hybridní působení se stává součástí každodenního života a může mít mnoho podob," uvedl ministr obrany Metnar.

Vzhledem k tomu, o jak komplexní problém se jedná, je strategie výsledkem společné práce Ministerstva obrany, Úřadu vlády, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, zpravodajských služeb, Armády ČR a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Vznikla na základě úkolu daného Auditem národní bezpečnosti v roce 2016.

Jde o první strategický dokument České republiky věnující se této oblasti a doplňující již existující bezpečnostní strategické dokumenty. Na samotnou strategii bude navazovat akční plán. Ten podrobně rozpracuje jednotlivé úkoly pro další instituce veřejného sektoru a stanoví přesné gesce.

"Cílem strategie není společnost strašit, ale zajistit, aby si uvědomovala bezpečnostní rizika a zodpovědně k nim přistupovala. Komplexní systém obrany vytvoříme jedině tehdy, když bude svým dílem přispívat většina institucí napříč státní správou. Jen systémový přístup umožní vybudovat odolnou společnost," doplnil náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie MO Jan Havránek.

Aby bylo možné včas a adekvátně reagovat, předpokládá strategie vytvoření indikátorů hybridního působení využitelných veřejnou správou. Mezi formy předcházení hybridnímu působení patří mimo jiné posílení systému školení státních zaměstnanců a osvětových kampaní vůči společnosti, vybudování národního systému strategické komunikace. Národní strategie pro čelení hybridnímu působení předpokládá také vytvoření pozice koordinátora agendy čelení hybridnímu působení u Úřadu vlády, zařazení tématiky do národních cvičení krizového řízení.

Největším úskalím hybridního působení je, že k dosažení nepřátelských cílů je při něm často využíváno legálních nástrojů nebo zneužíváno legitimních zdrojů informací, například formou prosazení konspiračních teorií na seriózních webech. Sloužit pak mohou jako prostředek šíření podpory radikálních politických stran či hnutí, dezinformací a nepřátelské propagandy. Projevuje se ale také kybernetickými útoky na civilní infrastrukturu, různými formami ekonomického nátlaku nebo vytvářením závislosti na nepřátelských aktérech prostřednictvím investic do kritické infrastruktury a klíčových sektorů či technologií nebo agresivním nasazením zpravodajských služeb či speciálních sil jiných států na území ČR.