Zatímco makroekonomická predikce vychází z autonomního vývoje, scénář reflektovaný v konvergenčním programu reflektuje chystané úspory. Jedná se o kombinaci úsporných opatření na příjmové i výdajové straně, díky kterým by zadlužení v roce 2024 dosáhlo hodnoty o cca 2 procentní body nižší, tedy nikoliv 54,6%, ale 52,8%. Zároveň znamená i pokračující fiskální úsilí ve výši alespoň 0,5 p. b. v dalších letech.

Za sebe mohu říct, že počítáme s komplexní revizí daňového mixu, včetně úprav v oblasti spotřebních daní, revize zdanění globálních společností a pokračování důsledné redukce daňových výjimek. Dále počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů, snížením provozních výdajů kapitol o 5-10% a další racionalizací agend. Důležitým faktorem jsou také evropské peníze, konkrétně 287 miliard z končícího programového období 2014-2020 a 962 miliard z nového programového období 2021-2027, kde budeme usilovat o rychlejší náběh a rovnoměrnější zapojování evropských prostředků v běžných i kapitálových projektech.

Jsem přesvědčena, že k zodpovědné fiskální politice nepotřebujeme čekat na to, až nás upozorní první značka "zpomal" při překročení hranice 55%. Jakkoliv jsou jiné země Evropy daleko více zadluženy než české veřejné finance, jsem ráda za citlivé vnímání problematiky zdravých veřejných financí u nás. Zodpovědná cesta vede kombinací opatření na příjmové a výdajové straně a politikou, která povede k vyššímu růstu české ekonomiky a životní úrovně občanů.