"Znamená to, že lidé se snaží silou vůle motivovat k lepším výsledkům, ale uvnitř jsou již vyčerpáni. Zaměstnavatelé tedy musí akutně řešit kondici svých týmů, protože řada z nich spěje mílovými kroky k vyhoření, byť si to zatím neuvědomují," shrnuje výsledky průzkumu na téma práce z domova Jiří Šimonek, analytik společnosti DAP Services.

Vyplývá to z průzkumů společností ApuTime a DAP Services, které se dlouhodobě zabývají psychodiagnostikou pracovních týmů a optimalizací pracovních rutin. Průzkum sledoval změny v psychice 3682 zaměstnanců od ledna 2020 do současnosti. Měření proběhlo na reprezentativním vzorku dospělé pracující populace napříč různými obory. 

"Jedná se o významný negativní výkyv oproti mnohaletému stabilnímu průměru. V některých firmách došlo k minimálnímu poklesu, někde je viditelný propad motivace i v desítkách procent. Značně se to projevuje i v produktivitě práce," říká Martin Lonský, ředitel společnosti ApuTime, která se zabývá měřením a zvyšováním produktivity práce za pomoci nástrojů umělé inteligence. 

Nižší motivace se odráží v klesající produktivitě práce, klesla i ochota spolupráce

Ztráta vnitřní motivace a ochoty spolupráce se odráží i v produktivitě práce. Podle poslední analýzy společnosti ApuTime zaměstnanci denně promrhají neproduktivní prací 162 minut: zejména zbytečnými úkony či komunikací (37 %), prostoji v důsledku chaotického plánování (33 %) a zbytečnou administrativou (30 %) ve stylu "děláme to, protože to po nás vedení chce".

"Lidé sice v průzkumech říkají, že jim práce z domova vyhovuje, že mají více času, ale jejich produktivita přitom objektivně klesá. Kromě odloučení od kolegů za to může i zbytečná a špatně řízená práce na dálku. Motivaci lidí to pak ještě více snižuje," dodává Martin Lonský.

V důsledku nezvládnutého řízení práce na dálku klesá také ochota spolupráce na straně zaměstnanců: ta klesla o 4 %, a to v celorepublikovém průměru. "To je obrovský pokles. Lidem chybí zejména možnost socializace, tedy osobní kontakt s kolegy, jasně daná struktura plnění úkolů a pravidelné rituály spojené s pracovním dnem," vysvětluje Jiří Šimonek.

Lidé se musí setkávat a motivovat alespoň virtuálně, jinak postupně vyhoří

Z analýzy psychodiagnostických dat DAP Services dále vyplývá, že potřeba být zapojen a podílet se na společném cíli v zaměstnání vzrostla o 5 %. Zaměstnanci musí cítit, že jejich práce je smysluplná a že se jim daří společně plnit cíle. O to více je třeba najít způsob, jak týmově integrovat zaměstnance na home office.

"Naléhavý pohled šéfa v kanceláři či viditelné odhodlání kolegů je v praxi největší motivací. Doma se sice můžeme více soustředit, ale týmový duch a pracovní ruch, který dokáže nakopnout, tam prostě není. Zaměstnavatelé jej tedy musí dodat alespoň virtuálně pomocí technologií," dodává Martin Lonský ze společnosti ApuTime. 

Firmy proto do řízení zaměstnanců stále více zapojují technologie, a to zejména chytré plánovací systémy využívající umělou inteligenci, které dokážou přeplánovat i velmi složité harmonogramy a upozornit na možné problémy. Pokrokoví zaměstnavatelé navíc do praxe zavádějí i pravidelné psychodiagnostické průzkumy, jejichž účelem je sledovat motivaci a náladu týmu.

"Je určitě jednodušší problém s psychikou a dokončením úkolu zachytit hned na začátku, než když už je pozdě. Psychodiagnostika se stane nedílnou součástí řízení zaměstnanců ve firmách s pracovními týmy na home office," uzavírá Martin Lonský, šéf společnosti ApuTime.