Webová stránka v upravené grafické podobě navazuje na loňskou úvodní zprávu a přináší rozšířená data a srovnávací grafy, ze kterých je i čitelný posun od loňského průzkumu. Nově stránka funguje i jako přehledný katalog všech dostupných online databází tuzemských sbírkových institucí.

Zatímco v dubnu roku 2020 šlo na internetu zobrazit 556 280 muzejních artefaktů, dnes je to již 1 236 735. Tedy více než dvojnásobek. Během roku pandemie se zvýšil také celkový počet registrovaných sbírkových předmětů i procentuální podíl online přístupných položek. Ten vzrostl z 2,9 % na 4,9 %.

Letos autoři oslovili i samotné instituce s cílem podat co nejpřesnější data a zároveň také zmapovat problematiku týkající se celého procesu digitalizace. Za zmínku také stojí zjištění, že je v ČR digitalizováno zhruba 12,4% z celkového počtu sbírkových předmětů, online je pro veřejnost přístupných však pouze 40% z nich.

"Sbírky byly a jsou srdcem muzea, avšak muzeum nemá mít na jejich bohatství monopol. Nemusí být jediným subjektem, který s nimi zachází a jenž je zprostředkovává veřejnosti. Muzea by naopak měla vynakládat co největší úsilí, aby digitalizovala kulturní kolekce, nasdílela je formou otevřených dat, a tím poskytla potřebný zdroj pro kohokoliv dalšího; pro umělce, designéry, architekty, učitele nebo vědce," říká Lukáš Pilka, spoluautor Otevřených sbírek.

Cílem projektu Otevřené sbírky je medializace tématu spojeného s digitalizací sbírek a jejich publikací online pod otevřenou licencí. Autoři se ve své činnosti v Otevřených sbírkách chtějí mimo jiné blíže věnovat oblastem, které zástupci institucí uvedly jako problematické a brání v rychlejší digitalizaci artefaktů.

Za projektem stojí designer a publicista Lukáš Pilka a propagátorka umění a designu Tereza Škvárová, oba absolventi oboru Teorie a dějiny moderního a současného umění na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Průzkum vznikl pod záštitou Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a Wikimedia Foundation.