"Cílem návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí bylo reagovat na situaci, kdy lidé chodili nemocní do práce a virus přenášeli dále. Chtěli jsme zlepšit finanční situaci hlavně nízkopříjmových zaměstnanců, kteří se báli kvůli nízké náhradě mzdy zůstat doma," vysvětluje ministryně.

Z údajů, které má MPSV aktuálně k dispozici, vyplývá, že v říjnu 2020 bylo 252 tisíc osob nakaženo COVID-19, z toho bylo 156 tis. osob v karanténě nebo izolaci1 . Při přibližně stejném počtu nakažených v lednu 2021 bylo v karanténě nebo izolaci 144 tis. osob, což je o 8 % méně, v únoru bylo v karanténě nebo izolaci 141 tis. osob, což je ve srovnání s říjnem 2020 o 9,5 % méně. Tato čísla nasvědčují tomu, že postupně klesala ochota lidí hlásit kontakty.

V březnu 2021 bylo nakaženo 299 tis. osob COVID-19, současně bylo v karanténě nebo izolaci 184 tis. osob. Pokud by nebyla zavedena izolačka a chování obyvatel by přinejlepším zůstalo na podobných číslech jako v lednu nebo v únoru, bylo by tímto tempem v karanténě nebo v izolaci přibližně 167 tis. osob. Tedy o 9,5 % méně, než je nyní, po zavedení Izolačky.

"V porovnání s vývojem v předchozích obdobích je nárůst značný a nelze jej vysvětlit jen vývojem šíření epidemie. Je proto evidentní, že Izolačka sehrála svou roli a dostála svému názvu," konstatuje ministryně Maláčová. Analýzy ČSSZ tedy naznačují, že zavedením izolačky se počet hlášených kontaktů podařilo zvýšit přibližně o 10 procent. "Ještě lepších čísel bychom jistě dosáhli se stoprocentní nemocenskou, kterou jsme navrhovali, ale která v Poslanecké sněmovně bohužel nezískala potřebnou podporu," uzavírá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.