Léčba ivermectinem představuje v současné době experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji proto nyní považovat za součást standardní a standardizované odborné péče v léčbě pacientů s onemocněním COVID-19.

Rozhodnutí o jeho podání jako neregistrovaného léčivého přípravku záleží na klinickém uvážení lékaře a vyžaduje informovaný souhlas pacienta.

"Ministerstvo zdravotnictví umožňuje všem poskytovatelům zdravotní péče podání léčivého přípravku ivermectin, pokud to bude v souladu s platnými stanovisky SÚKL a pacient vyplní informovaný souhlas. Zároveň je ale nutné dodat, že dosud neexistují dostatečné důkazy o prokazatelně kladném vlivu ivermectinu na léčbu onemocnění COVID-19," říká k léčivému přípravku ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Podle stanoviska Výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP neexistuje pro využití ivermectinu v primární péči dostatek podkladů medicíny založené na důkazech, a to zejména podkladů z prostředí primární péče, pro které je lék určen.