Na konci roku 2020 navrhla Evropská komise modernizaci právního předpisu EU o bateriích, podle něhož se má v následujících letech zvýšit míra recyklace Li-Ion baterií a akumulátorů na 65 % v roce 2025 a na 70 % v roce 2030. Od 1. ledna 2030 budou také muset Li-Ion akumulátory určené pro elektrická vozidla obsahovat minimálně 12 % kobaltu, 4 % lithia a 4 % niklu získaného z odpadu, od začátku roku 2035 se pak tento podíl recyklovaných surovin zvýší na 20 % pro kobalt, 10 % pro lithium a 12 % pro nikl.

Právě v oblasti akumulátorů do elektromobilů a dalších elektrických vozidel se do roku 2030 počítá s prudkým nárůstem vysloužilých Li-Ion baterií s tím, jak se bude elektromobilita stávat čím dál rozšířenější formou dopravy. Podle odborníků z konzultační agentury Circular Energy Storage se v roce 2030 budou jen ve Spojených státech nacházet vysloužilé Li-Ion akumulátory o celkové hmotnosti asi 80 000 tun, v Evropě pak zhruba 132 tisíc tun.

Nové požadavky na recyklaci lithiových baterií samozřejmě nevznáší jen Evropská unie, ale i další země světa, a tudíž se očekává, že trh recyklace Li-Ion akumulátorů v následujících letech prudce poroste. "Jak produkce, tak recyklace lithiových baterií se v současné době odehrává především v asijských zemích. Řada států světa však chce tento stav změnit, a tak se v brzké době očekává výrazná podpora recyklačního průmyslu zaměřeného na tuto komoditu. V letošním roce by například měla být zahájena výstavba továrny na recyklaci Li-Ion baterií v americkém Rochesteru, která by se po svém dokončení měla stát největším zařízením svého druhu v Severní Americe. Dále by se v tomto roce měla otevřít recyklační továrna v Norsku s roční recyklační kapacitou až 8 tisíc tun lithiových baterií, což odpovídá asi 23 tisícům středně velkých elektromobilových baterií. Pilotní provoz vlastní továrny na recyklaci lithiových baterií z elektromobilů v Evropě aktuálně zahájil také koncern Volkswagen," uvádí David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, včetně baterií a akumulátorů.

"Nárůst výskytu lithiových akumulátorů výrazně zvyšuje nároky na jejich bezpečné skladování i přepravu. V celé Evropě včetně České republiky se bohužel setkáváme s požáry v prostorách servisních či zpracovatelských provozů, které jsou způsobené samovznícením lithiových baterií. Naší prioritou je maximální prevence požárních incidentů. Všechny použité lithiové články, které se k nám dostávají, musejí být ochráněny před zkratem nebo mechanickým poškozením a musejí být ukládány do obalů odpovídajících mezinárodní dohodě o přepravě nebezpečných věcí ADR. Bohužel problematika požární bezpečnosti není dostatečně zohledněna v návrhu nové směrnice EU a to může mít vážné negativní dopady na rozvoj elektromobility," doplňuje k problematice Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, s.r.o. zabývající se zpětným odběrem a recyklací baterií.

Pomohou nové typy baterií?

Zmírnit dopad Li-Ion baterií na životní prostředí lze nejen větší recyklací, ale samozřejmě též vývojem nových akumulátorů. Slibným nástupcem současných Li-Ionek by se mohly stát například takzvané solid-state Li-Ion akumulátory, které namísto tekutého elektrolytu používají elektrolyt pevný, například keramický či skleněný. Díky němu by solid-state lithiové baterie byly stabilnější a vyšší hustotou energie, takže by mohly vydržet až dvojnásobně dlouho. Bohužel, jejich vývoj je ještě poměrně na začátku a vědci odhadují, že jejich implementace do menších zařízení bude možná až za více než 10 let, do elektromobilů ještě déle.

Jako další velmi slibná "nástupnická" technologie se jeví baterie lithium-sírové. "V současnosti na těchto bateriích pracují australští vědci, kteří si již technologii patentovali. Jejich projekt se těší i značnému zájmu investorů. Kromě vyšší výdrže má totiž nový typ baterií přinést také nižší výrobní cenu a menší dopad na životní prostředí," popisuje Radim Tlapák z českého internetového obchodu BatteryShop.cz, který je předním prodejcem baterií do mobilních přístrojů na trhu. Aby se ovšem lithium-sírové baterie mohly prosadit, musí se vědci poprat ještě s řadou nástrah. Mezi ty největší patří dosud neuspokojivá životnost baterií způsobená především jejich degradací - síra se rozpouští do elektrolytu a molekuly síry migrují z katody do anody. I u tohoto typu baterií si tudíž na jejich rozšíření ještě nějakou dobu počkáme.